Krok

Když se člověk nepřestane snažit, úspěch se většinou dostaví. Mnoho lidí ovšem zůstane stát přede dveřmi, usne a hlubokých tužeb nedosáhne. Často stačí jen relativně málo, zdánlivě těžký krok zpětně tak obtížný nebyl. 

Kontury ničeho, Metuzalém sobě,

zavřené oči, poplatné plytké době, 

na útěku, před sebou, beze vzteku, 

orchidej vadne, silou tichých vzlyků. 

 

Nekonečná touha, řasami zamčená, 

Chiméra pouhá? Nepřichází odměna. 

Maska všednosti, odolává ztuha,

vědomí, že za ostny je živá duha. 

 

Kampak mizí sny? V dešti života,

prodané strachu a pohodlí, jistota. 

Jistota ničeho, zbyde jen nahota, 

ne, už netančí se divoká gavota. 

 

Málo stačí, aby oči nebyly k pláči, 

a severní Norte tě nikdy neuvláčí, 

v kotli zmatku lidí, co světlo neuvidí, 

k lásce slepí, v kruhu věčném nepořídí. 

 

Evas denně objímá tě? Hledáš cestu? 

Pod tlakem? Drahokamy citu pro nevěstu, 

když vykročí. S nalezenou odvahou, 

v srdci, chladná rána už netáhnou. 

 

Poznámka: Evas je etruský bůh strachu

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jaroslav Červenka | neděle 3.9.2023 11:32 | karma článku: 26,53 | přečteno: 484x