Nevěřícné kroucení hlavou ze strany Heleny Horské, částečně Evy Zamrazilové a nakonec vykulené oči Václava Moravce nad argumentací Aleny Schillerové byly hlavním průvodním jevem pořadu.
Dnešní OVM týkající se zadlužování země slibovaly zajímavou podívanou. Helena Horská je známá tím, že neváhá říkat nepříjemné věci a bylo velkým otazníkem, jak diskusi ustojí ministryně financí Alena Schillerová. Právničce Schillerové se dlouhou dobu poměrně úspěšně dařilo udržet diskusi v co nejobecnějších mezích, v čemž jí chvílemi pomáhala i Eva Zamrazilová. Přesto druhá polovina pořadu ukázala v holé pravdě (především část na ČT24) vládní politiku. Státní rozpočet je terčem kritiky většiny renomovaných ekonomů od počátku. Hlavním argumentem je, že celý rozpočet byl vypracován bez sebemenšího pokusu o výhled na rok 2021. Přeloženo, schodek byl vystřelen v podstatě naslepo a to s plným vědomím, že daňový balíček ho významně zvýší (podle mého názoru půjde k půl bilionu a to ještě při optimistickém výhledu).
Paní Horská se nesnažila zabíhat do mnoha témat, v zásadě celý pořad se snažila donutit ministryni k vyjádření pouze k jedné věci a to je rozpočtová odpovědnost a s tím související zákon o rozpočtu, který má naznačovat, jakým směrem se ekonomika a vládní politika budou ubírat. Myšleno jako důležitý ukazatel ekonomického klima země. Nakonec se musela snížit k upozornění, že toto je věc, která se učí v prvním ročníku studia ekonomie. Přímá odpověď za celý pořad nepřišla. Dočkali jsme se klasických vládních fabulací, polopravd a vyhýbání se odpovědím. Aleně Schillerové nelze upřít jednu věc a to je inteligence, dokáže výborně manévrovat, ale vzhledem k tomu, že hájí neobhajitelné, nakonec fakticky prohrála.
Jedním z koncových témat bylo, zda si vláda v dobách hojnosti dělala "polštář" na horší časy. Od zástupkyně vlády jsme se dozvěděli tyto šokující věci. Minulé rozpočty byly přebytkové, snižovaly se mandatorní výdaje (Helena Horská uvedla, že už tvoří 80 % rozpočtu, to už se mi ani nechce věřit), a dokonce se snižoval počet úředníků. Nepochybuji o tom, že je schopná si vycucat z prstu nějaká čísla, která budou jako vždy nějak zavádějící. Tyto argumenty už inteligentního člověka musí urážet. Rok co rok je vládám vyčítán schodek v rozpočtu, přebujelá byrokracie a nárůst mandatorních výdajů. A obzvlášť za vlády Andreje Babiše. Ovšem Alena Schillerová na těchto záležitostech vytvořila finanční polštář pro případ krize. Věří tomu ona sama?! Tuto argumentaci nakonec nevydržela ani paní Zamrazilová a kategoricky řekla, že žádný polštář vytvořen nebyl.
Dalším kritickým bodem je ona tolik proklamovaná finanční covidová pomoc v podobě 1,2 bilionu korun. Ani z ministryně financí nedostanete konkrétní a přesné odpovědi, kde ty peníze jsou. Ví se tu o 147 vyplacených miliardách, ale zbytek? Opět jen mlhavé odpovědi (jistiny?). Vůbec způsob komunikace vlády je jaksi makroekonomický, bez ochoty sdělit podrobnosti. Je to zvláštní kontrast s tím, že Andrej Babiš, aspoň podle svých častých vyjádření, se významně zabývá mikromanagementem.
Klasickou a dlouhodobou fabulací, kterou vláda používá a použita byla i dnes je výše státního dluhu. Státní dluh se za Andreje Babiše (i jako ministra financí) dlouhodobě snižuje. Pochopitelně, že s rostoucím HDP se procentuálně snižovat bude i při vytrvalých schodcích, ale numericky prostě roste. To, že to není zásluha ANO, není třeba rozporovat, ale ta manipulativní argumentace, to je děs.
Vrcholem byl ovšem závěr, který Moravec zvládl perfektně (nejsem jeho fanda) a Schillerová vůbec. S naprostou suverenitou začala hovořit o tom, že vláda bude muset provést reformu důchodovou, sociálních výdajů a reformu zdravotnictví. Jestli tímhle někoho nešokovala, tak by nad sebou měl minimálně začít vážně uvažovat. Už jsem dlouho neviděl Václava Moravce s takhle vykulenýma očima. Na jeho otázku, zda vláda nepromrhala čas v období hojnosti, jsme se dozvěděli, že vláda platila dluhy minulých vlád a mohutně investovala. To už se dala atmosféra krájet. Na grafu, který vytáhla paní Horská, bylo jasně vidět, že nejvyšší míra investic byla v letech 2003 až 2006 a odpovídala až 16% HDP. Současná míra je kolem 11% a z toho značnou část tvoří finance EU. To nebudu komentovat, že vládní představitelé s oblibou zapomínají při slavnostních otevíráních různých staveb uvést financování ze strany EU. Na otázku zda je na takto důležité reformy vhodná doba už odpověď nepřišla. Schillerová se vyjádřila, že v rámci daňového balíčku jsou některá opatření jen dočasná, následovala otázka, zda tedy dojde následně ke zvýšení daní. Logicky to z toho vyplynulo, protože se řešil výpadek peněz v rozpočtu. Ne, to ne. Na to už odpověď nedostaneme, jen něco mlhavého.
Děsím se toho, že by tato vláda skutečně začala reformovat (bohužel mě v tomhle směru opozice děsí jen o něco méně), myslím, že o jejích schopnostech jsme se už dostatečně přesvědčili. Děsí mě, že vláda zadluží výrazným způsobem stát, aniž by ty peníze byly opravdu smysluplně využity. A už teď je jasné, že nejsou a nebudou. Ekonomové se shodují, že spousta peněz z daňového balíčku jen odteče do zahraničí. Místo toho, aby je dostali třeba podnikatelé. V pořadu byl zmiňován rating a cena obsluhy dluhu, to jsou věci, které jsou už celkem jasné. Při reálném tříbilionovém dluhu se cena obsluhy vyšplhá někam k 80 miliardám ročně. Ze slov Aleny Schillerové vyplývá, že žádná koncepce neexistuje. Výdaje jsou nahodilé a především líbivé. Přál bych si na jejím postu někoho jako je Helena Horská, působí na mě opravdově a zároveň erudovaně, to je ovšem jen zbožné přání. Co bych opravdu chtěl, je vidět do hlav Havlíčka a Schillerové. Na rozdíl od jejich šéfa se jedná o velmi inteligentní lidi. Opravdu věří tomu, co prezentují?!
