Adónis

Chytrá a inteligentní žena má velké množství nepřátel - všechny hloupé muže. Marie von Ebner-Eschenbachová

Nebohá Myrrho, pokora ti chyběla,

v strom před otcem proměněná, 

tnutím sekery zrodil se incestu nevinný syn,

a v mocných ženách nalezeno asi tisíc vin.

Srdcí bohyň uchvatitel, krásou oplýval,

však cestu svobody život mu nezpíval.

Tajemná Persefona omámená zcela, 

Afroditu vášeň dokonale pohltila. 

Nebohý chlapec v čarodějek moci, 

bez jeho vůle bojovaly dnem i nocí.

Soud rozhodl, bohyně krásy neposlechla,

použila svou moc, Adónise okouzlila. 

Nebezpečná sokyně, Árés jejím milcem,

zlobil se, žárlil, chtěl uhasit života svícen.

Nebohý Adónisi, střez se divočáka klů,

sic zemřeš, nemiluj, jen potichu stůj. 

Zemřels, tolik mladý, 

s Persefonou v podsvětí trávíš čas,

kdepak jsou tvé klady?

Když na světě to byl jen lásky kaz. 

Ó, Adónisi. Neptaly se, hračkou ses stal, 

v rozpuku mládí, život tě ještě k tanci nepozval.

Bohyně zrádné, vzaly ti vůli, osud se nezeptal.

Tak nešťastně jsi dotančil svůj jediný bál.