To, co lítá, bývá éro, to co stojí, bývá ...

Tady jsem musel svému rýmu šlápnout na krk. Byl by sice triviální, ale taky trochu vulgární, což kodex blogera zakazuje. Ono s těmi vulgarizmy je to vůbec těžké. Třeba z úst pana prezidenta mnohým lidem vadí. A z jiných zase ne.  

Když před pěti lety prezidentský kandidát s čírem na hlavě ve svých tištěných interview také nešel pro nějaké to sprosté slovo daleko, bylo to v pořádku. Některým lidem to dokonce u člověka s modrou krví připadalo roztomile lidové. Pravda, kníže si v minulosti mohl vždycky dovolit mnohem víc než obyčejný zeman. Ale stejně. Jak to, že jednomu procházelo všechno a druhému nic?

Pak mě napadlo, že to bude těmi médii. Nad takovým sprostým slovem na papíře unavené oko čtenářovo zpozorní a tištěný vulgarismus jeho mysl osvěží. Konec konců jsme národ, který dal světu Haška i Hrabala a nejen Popelku Biliánovou či Ladislava Špačka. Ovšem vulgarizmus, který zazní z rozhlasu, nebo dokonce z televize, trhá lidem uši. A zkruší duši. Tedy aspoň některým.

Jan Werich kdysi dávno říkal něco v tom smyslu, že z některých úst zní i slušné slovo sprostě a naopak. Něco na tom je, ale musím také připomenout starou pravdu, známou už z antických dob: "Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi!" A rovněž oblíbený výrok mé sudetské babičky: "Čeho je moc, toho je zu viel!" Tedy jako že příliš.

Uvědomil jsem si to znovu před několika dny během večera stand up komiků, kteří vulgarismy vskutku nešetřili. Péra, pindy, řitě a bobky ve svých tvrdších variantách létaly z jeviště stejně často jako výkřiky "Wow!" a silně přehnaná chvála skvělého obecenstva.

A skvělé obecenstvo z větší části řvalo smíchy nad vulgarizmy i protizemanovskými špílci současně, aniž by si uvědomovalo své pokrytectví, a z menší části se stydělo nejen za protagonisty večera, ale i za své sousedy.

Našli se i takoví přecitlivělí jedinci, kteří z té přesolené a překořeněné polívky pokleslého humoru ve stand up balení dostávali osypky a honem honem hledali po kapsách i v kabelkách nějaký ten prášek proti alergii.

Zažít to představení paní kněžna z Babičky, nejspíš by řekla: "Šťasný to král komiků!"

A myslela by Vlastu Buriana.