Tut-anch-Amon

Probírám se fotkami z výstavy Tutanchamon, jeho hrob a poklady. Ráda bych rozuměla té zvláštní symbolice, která se na pohřebních předmětech stále opakuje. Ráda bych věděla, jestli se mladičký faraon tam za branami smrti skutečně stal slunečním bohem, jak měl zajistit nesmírně nákladný pohřební rituál. Vyplatilo se vůbec obětovat v době bronzové takové množství zlata pro zajištění posmrtné existence jediného člověka? Šlo přitom ještě o něco hlubšího, obecnějšího? Měl takový pohřeb vliv na blaho celé země? Byl symbolickým vyjádřením esoterního poznání své doby, jak se mi stále dere na mysl? Sahal vliv egyptských kněží skutečně až do záhrobí? Na Tutanchamónově čele se skví emblém supice a kobry, symbolizující jeho vládu nad Horním i Dolním Egyptem. Opravdu jen symbolika z fyzické pláně, nebo šlo o horní a dolní svět dobře známý hermetikům všech dob? Samé otázky. A fotky.

"Nejprve jsem neviděl nic, ale poté, když moje oči přivykly šeru, začaly se postupně jakoby z mlhy vynořovat detaily komnaty, podivná zvířata, sochy a zlato - lesk zlata odevšad. Na chvíli, která ostatním musela připadat jako věčnost, jsem stál oněmělý údivem, a když se mně lord Carnavon, který nedovedl vydržet napětí ani o chvíli déle, zneklidněně otázal 'Vidíte něco?', nedokázal jsem odpovědět nic jiného, než 'Ano, úžasné věci.'" Tak později Howard Carter popisoval okamžik, kdy 26. listopadu 1922 poprvé nahlédl do předsíně Tutanchamonovy hrobky.

Vstup do pokladnice střežila ostražitá soška boha Anupa v podobě šakala. Byla umístěna na skříňce s amulety, přívěsky (pektorály) a alabastrovými poháry. Přesto ji Howard Carter objevil již otevřenou. Naštěstí vykradače hrobek někdo vyrušil, takže až do pohřební komory nepronikli. Zůstala tak zapečetěna přes tři tisíce let.

Rozličných šperků bylo v hrobce mnoho, jen mezi obvazy královy mumie se našlo různých amuletů na 150. Tady je pektorál obsahující množství symbolických odkazů. Bůh Cheper v podobě okřídleného skaraba zvedá do výše sluneční bárku, na níž se veze oko vedžat se dvěma kobrami. Nad okem vidíme slunce v měsíčním srpku. Ve slunečním kotouči stojí vedle krále bůh Thovt a Re-Harachtej. Tutanchamon měl dvě jména, jedno dostal při narození a druhé při korunovaci. Tento šperk je znázorněním jeho trůnního jména.

 To jméno znělo "Pán obnov slunečního boha Rea". Nebcheperure. I následující pektorál je jeho uměleckým ztvárněním. Malý tyrkysový košík pod broukem znamená neb, neboli pán. Tři proužky nad košíkem naznačují množné číslo "obnovy". Nad sebou brouk zvedá slunce, symbol boha Rea. Křídla naznačují probuzenou astralitu.

Řada ureů (kober), zdobící horní hranu kanopické schrány. Kanopická = obsahuje kanopy, nádoby s orgány mumifikovaného panovníka.

 "Tuto skříni obklopovaly volně stojící sošky čtyř strážných bohyň, lepých to postav se vzpřaženýma rukama na ochranu, tak přirozených a životných ve svém postoji a tak dojímavých a soucit vzbuzujících výrazem svých tváří, že se nám zdálo téměř znesvěcením hleděti na ně." (Hrobka Tut-anch-Amonova, Carter-Mace, 1925)   Na obrázu bohyně Selket se štírem na hlavě.

Nemyslete, že všechny egyptské hlavy jsou zobrazeny pouze z boku. Tyhle třeba vůbec ne.

 Detaily králových válečných vozů. Vyrobeno ze dřeva pokrytého štukem a zlatem.

Sandálů bylo v hrobce nalezeno mnoho. Tyto jsou vyrobeny ze dřeva, kůže a zlatého plechu. Zdobeny jsou obrazy nepřátel, které král při chůzi drtí svýma nohama. Nejeví známky nošení. 

Tady je detail žabky na noze sochy krále, připraveného hodit kopí.

 Jinak nohy královské mumie byly obuty do sandálů ze zlatého plechu a na každém prstu měly zlaté pouzdro. Takže je jasné, že jiné boty se tenkrát prostě nenosily.

 Ale chápu, že stejně zajímavé je i to, co měla faraonova mumie na hlavě. Nehodlám vás o zlatou masku, ústřední předmět celého pokladu, ošidit. Byla přiložena přímo na balzamované tělo krále svou vahou jedenácti kilogramů ryzího zlata, vykládaného skelnou pastou a drahými kameny. Na zadní části masky je říkadlo, které staví na roveň smyslové orgány krále s orgány bohů.  Obličej má zlatou barvu, aby se panovník připodobnil bohu a modro zlaté pruhy na rituální pokrývce hlavy mají symbolizovat modrou oblohu se slunečními paprsky. Podobnou masku mají i  zlatá vnitřní rakev a prostřední rakev, takže stejný idealizovaný královský portrét tu máme hned třikrát v sobě, čímž velmi vzdáleně připomíná ruské matrjošky. Jen pro zajímavost, zlatá vnitřní rakev je rovněž celá z ryzího zlata a váží 110,4 kg.

 Přímo pod lemem masky, na srdci, ležela soška skaraba, symbolizující znovuzrození, které tak zůstalo lokalizováno v oblasti srdeční čakry.

Aby bylo jasno, tak matrjoška neměla jen dva díly, ale ochranných rakví a schránek bylo tolik, že si je všechny nepamatuji a jedna z nich měla v patách takovouhle nádhernou bohyni s  křídly roztaženými snad v ochranitelském gestu. Jinak křídla vždy poukazují na astrální sféru, do které se Tutanchamonova duše zcela jistě vydávala.

Soška boha Ptaha se mi líbila z mnoha sošek nejvíc, hlavně jak byl zabalený do křídel.

Zádušní sošky tzv. vešebtů, "těch, kteří odpovídají", vlastně také představují krále. Jsou jeho zástupci, kteří za něj budou odpovídat, až bude v zásvětí pověřen vykonáváním nepříjemných prací, kterých tam není samosebou zproštěn ani faraón. Soukromé osoby mívaly vešebty dva, Tutanchamón 413. Někteří byli darem od vysokých hodnostářů.

Schrána s reliefním dekorem, zhotovená ze dřeva potaženého zlatou fólií. Na ní jsou zobrazeny scény, kterak královna pomáhá králi, něco mu podává, natírá ho mastí, ale předává mu i okultní symboly a kytice květů. Její jednání připomíná obřadní úkony kněží, kteří právě králi předávají status zbožštělého zemřelého.

Schrána je pootevřená a zevnitř vychází zlatá záře, takže je dobře vidět podstavec, na kterém by podle všeho měla stát soška nějakého boha. Není jich na celé vystavě rozhodně málo. Ale tady nic, jen dvě šlépěje naznačují, že tady se patří uctít samotného Amona. Toho, který není vidět. Který se zjevuje pouze ve svém projevu. Tak, že zanechává stopy.

Tut-anch-Amon. Podoba živoucího Skrytého.