Naši vojáci zemřeli zbytečně pane Bělobrádku, bohužel

Chci tímto reagovat na článek předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka http://belobradek.blog.idnes.cz/c/416771/Cest-jejich-pamatce.html , kde se pan Bělobrádek zabývá smrtí našich vojáků v misích NATO a činností NATO.  

Cituji z článku pana Bělobrádka: „Nikdo nemá větší lásku k druhým než ten, kdo obětuje svůj život za druhé. A tohle je přesně ten případ, kdy boj za demokracii, svobodu, lidská práva a lidskou důstojnost s sebou nese v některých případech i oběť nejvyšší.“

S těmito větami jistě bude každý souhlasit, ovšem za předpokladu, že tomu tak skutečně je.

Obrana vlasti před nepřítelem je jistě bez diskusí.

Ovšem zapojení se do občanských válek v cizích zemích, či boj proti terorismu v cizích zemích jsou záležitosti již značně diskutabilní.

Souhlasil bych s tím, pokud by to v případě vojenského zásahu do občanské války v cizí zemi přineslo rychlý mír a méně obětí.

Souhlasil bych s bojem proti terorismu na cizím území, pokud by tento boj přinesl výsledky a měl nějaký smysl.

Jaká je však skutečnost?

Pan Bělobrádek vyzdvihuje činnost NATO, jehož je členem i Česká republika a píše, že jej mrzí, že někteří občané tuto organizaci srovnávají s bývalou Varšavskou smlouvou.

Jenže strkat hlavu do písku před skutečností nemá smysl.

Srbsko, Irák, Libye... Tři státy, které vojska NATO napadly bez jakéhokoliv důvodu.

V případě Srbska proto, aby kosovským Albáncům vybojovali srbské území, na jehož půdě si potom USA postavily vojenskou základnu Bondsteel. Co na tom, že nálety ze strany NATO pozabíjely na 2000 srbských občanů a zničily automobilku, mosty, elektrárny a jiné civilní objekty...

Irák – napadení státu, který nikoho neohrožoval, natož kohokoliv ze zemí NATO. Výsledek: na půl milionu mrtvých a naprostý rozvrat Iráku s občanskou válkou, kde nyní doslova vládne islámský terorismus.

Libye – napadení suveréního státu bez vyhlášení války, které bylo pokrytecky nazváno „Bezletová zóna“. Výsledek – též totálně rozvrácený stát a občanská válka.

A jako bonus - smrt všech tří prezidentů uvedených zemí. Země NATO nenechaly přežít ani jediného.

Pokud porovnáme vojenská napadení jiných zemí ze strany vojsk zemí NATO a Varšavské smlouvy, tak s hrůzou zjistíme, že z toho podstatně hůře vycházejí země NATO.

Nyní k Ukrajině.

Kdyby země NATO respektovaly přání obyvatel východní Ukrajiny, kteří nechtějí být v jednom státu se západní Ukrajinou, tak tam žádná občanská válka není.

Takže krev zabitých Ukrajinců v občanské válce na Ukrajině teče na hlavy politiků NATO, hlavně USA, kteří se snaží tímto způsobem do války zatáhnout Rusko.

A na Vaši hlavu pane Bělobrádku též teče krev těch zabitých Ukrajinců v občanské válce, protože patříte k zastáncům válečného řešení, že občané východní Ukrajiny musí být podřízeni Kyjevu (tedy EU a NATO).

Co se týká obětí našich vojáků, kteří nyní zemřeli v Afghánistánu, je to velmi smutná záležitost, ale účast vojsk NATO v Afghánistánu se za těch 13 let ukázala jako zcela chybná.

Přineslo to terorismus do Afghánistánu-země, kde předtím terorismus nebyl, kde zuřila občanská válka, kterou jsme spojili s terorismem, ale Taliban jako takový nikoho ze zemí NATO neohrožoval (žádný terorista, který provedl útok na dvojčata v New Yorku nebyl Afghánec). Když už, tak "odvetou" měla být napadena Saúdská Arábie.

Bojovat proti islámskému terorismu se dá způsobem, že se zastaví masové přílivy muslimů do Evropy. To za prvé.

A za druhé: Pokud bude kterýkoliv muslim podezřelý ze spolupráce s radikály- tedy teroristy, tak jej okamžitě vyhostit s celou rodinou a příbuzenstvem do země odkud pochází.

Tato politika by byla jistě účinnější, než nesmyslné nasazení vojáků NATO v Afghánistánu a tím i jejich zbytečná smrt . Co se týká občanské války v Afghánistánu, to si bohužel musí vyřešit Afghánci sami. Pokud by tam Západ předtím nedodával zbraně, tak už bylo po občanské válce i po terorismu v Afghánistánu.

A vůbec, nechápu, proč křesťanské strany TOP09 a KDU-ČSL patří k nejagresivnějším, ať již ve svojí nenávisti vůči Rusku, Putinovi a pravoslavným křesťanům, tak přesvědčením, že státy, které si nechtějí vnutit naši západní „demokracii“ je nutné vojensky napadnout.