G. Bush jr., Tony Blair a D. Cameron se zásadním způsobem podíleli na současném rozvrácení muslimského světa, který odstartoval masový exodus muslimů do Evropy. Co mají společného? Jsou křesťané.
Každodenně čteme a v médiích slyšíme alarmující zprávy o masovém přílivu muslimů do Evropy.
Nadáváme na neschopné politiky, na pašeráky uprchlíků, nadáváme na štědré sociální dávky v Německu, za kterými tito muslimští uprchlíci jdou. Cítíme naprostou bezmoc, protože pud sebezáchovy nám říká, že miliony muslimů zničí naši evropskou civilizaci.
Nadáváme, že v jejich zemích zuří občanské války, ze kterých prchají mladí, zdatní muži, aby v Evropě postupně vytvořili pátou kolonu k nástupu pro radikální šíření islámu. Evropští politikové nám říkají, že občanskou válku v arabských zemích nejvíce odnášejí tamní křesťané.
Bohužel nepřiznají, kdo jejich země do občanských válek uvrhl a zcela je rozvrátil, protože v roli agresorů byla západní „demokracie,“ kterou vedli a doposud vede řada křesťanských politiků.
Nastal by exodus muslimských uprchlíků do Evropy v takovém rozsahu, nebýt vojenského napadení Iráku, Libye a podpory muslimských radikálů v Sýrii?
Dokud v Iráku vládl Saddám Husajn, byl v této oblasti klid. Byl klid v Iráku i v Sýrii. Napadením Iráku a zavražděním Saddáma Husajna, jakož i vyvražděním větší části jeho vlády dosáhly země NATO totální destabilizace a rozvratu tohoto státu. Kdo byli konkrétní hlavní viníci této vojenské agrese, navíc pod vylhanou záminkou držení ZHN? Americký prezident G. Bush jr. a tehdejší britský premiér Tony Blair.
Při vojenském napadení Libye, které naše „demokracie“ pokrytecky nazvala „bezletovou zónou“ byl svržený libyjský prezident Muammar Kaddáfí. K moci se dostal v podstatě nekrvavým pučem a za desetiletí svojí vlády dokázal ze zaostalé země vybudovat stát s nejvyšší životní úrovní v Africe.
Toto se našim „demokratům“ nelíbilo a tak zasáhli. Nejvíce se v tomto boji angažovali francouzský prezident N. Sarkozy a britský ministerský předseda D. Cameron.
Od stolů plných paštik, šampaňského a kaviáru bombardovali Libyi natolik, až jim došla munice a museli „žebrat“ u Američanů, aby jejich protivníka Kaddáfího dorazili. To se jim podařilo a Hillary Clintonová potom se zlatým revolverem umučeného Kaddáfího dělala vítězné „wau“.
Místo, aby G. Bush jr., T. Blair a D. Cameron byli za svoje zločiny souzeni, tak si užívají bohatství, David Cameron je stále ministerským předsedou a my mluvíme o přednostní pomoci křesťanským uprchlíkům...
Podporou muslimských radikálů v případě Sýrie naše „demokracie“ dosáhla rozvratu další země.
Místo, aby západní vládcové podpořili Asada a v zemi mohl být již klid, tak podpořili ty nejhorší muslimské radikály, protože Asad, jak známo je spojenec Ruska a Rusko je pro země NATO ten úplně největší nepřítel.
Nepřítel na kterého si vojensky netroufnou, protože by riskovali atomovou válku, tak alespoň podporou muslimských radikálů v Sýrii provokují Rusko, jak jen mohou.
A výsledek? Naprostým rozvratem Iráku a Sýrie vznikl Islámský stát.
A my se zase jen okázale divíme. Divíme se jako hloupý Honza, nadáváme na uprchlíky, bojíme se jich, ale viníky tohoto stavu nemáme odvahu označit.
Mluvíme o ohrožení „křesťanské Evropy“, ale už nevidíme, že signál ke startu statisícům a milionům muslimským uprchlíkům dali G. Bush jr., T. Blair a D. Cameron.
Všichni jmenovaní jsou křesťané. Není to poněkud podivné?
