Novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2013 získal moderátor Martin Veselovský za moderátorskou práci na Radiožurnálu a v České televizi a navázal tak na loňský úspěch, kdy získal Novinářskou cenu.
I letošní ocenění považuje za důležité. "Ocenění si velmi cením, porota je složená ze zajímavých a novinářsky skvělých lidí. Jestliže došli k tomu názoru, že bych to měl být já, tak jsem rád," řekl Veselovský. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/media-it/274138-havlicka-ma-letos-veselovsky-u-veliska-porota-ocenila-celozivotni-noblesu/
Ano, i já jsem moderátora Veselovského dlouhodobě uznával pro jeho profesionalitu, pohotové a nekonfliktní reakce při televizních diskusích. Dá se říct, že patřil k mým nejoblíbenějším televizním moderátorům vůbec.
Jenže přišly události na Ukrajině a s nimi i protiruská a protiputinovská štvanice.
Zřejmě všichni zaměstnanci ČT dostali od svého zaměstnavatele zadání, jak moderovat. Což v praxi znamená, potlačit svoje osobní názory i přesvědčení a prezentovat pouze protiruskou a protiputinovskou kampaň.
Všichni redaktoři ČT jako jeden muž pěli naprosto shodně o tom, že za veškeré zlo na Ukrajině může Rusko a Putin. Redaktor Josef Pazderka se překonával tak, že mu Rusové za jeho protiruskou demagogii neprodloužili vízum. Ostatní redaktoři ČT se zase překonávali v hysterii vůči Rusku a Putinovi, kterým přičítali veškerou vinu za události na Ukrajině.
O to více jsem byl zvědavý na Martina Veselovského, z jehož úst jsem po určitou dobu podobnou zaujatost a demagogii neslyšel.
Potom však přišla dnes již „legendární“ diskuse s Milanem Šarapatkou ohledně referenda o připojení Krymu k Rusku. Oficiální verze západního, tedy i našeho mainstreamu byla, že referendum na Krymu probíhalo pod namířenými samopaly ruských vojáků (tuto verzi zástupce západního mainstreamu, tedy ČT prosazoval jako jedinou verzi až do doby, kdy se v jiné televizní diskusi nenechal umlčet moderátorkou Zuzanou Tvarůžkovou náš politik Jiří Vyvadil). Až panu Vyvadilovi se podařilo televizním divákům sdělit fakt, že ruští vojáci byli na Krymu naprosto legálně na základě smluv a byl jich dokonce menší počet, než smlouvy připouštěly.
Jenže pan Šarapatka nebyl připravený na to, že vedení ČT dalo panu Veselovskému příkaz, aby nepřipustil žádnou diskusi o tom, za jaké atmosféry a jak referendum na Krymu ohledně připojení k Rusku proběhlo.
A Martin Veselovský se skutečně činil. Nedovolil panu Šarapatkovi dokončit jedinou větu, neustále diskusi točil na jediné téma, kdo panu Šarapatkovi platil cestu na Krym.
Nyní cituji pana Šarapatku: „O to větší překvapení mne proto čekalo v pátek (28/3) v podvečer, kdy jsem náhodou vyslechl na Radiožurnálu rozhovor stejného Martina Veselovského s redaktorem Českého rozhlasu s Pavlem Polákem, který se právě vrátil z Krymu, kde byl také svědkem referenda (viz http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3091115). Situaci na Krymu, průběh referenda a motivaci jeho účastníků paradoxně popisoval úplně stejně tak, jak jsme ji zažili my se skupinou pozorovatelů, tedy jako regulérní hlasování, bez hlavně samopalu u spánku. Ale zejména ji popsal zcela opačně než ji ve svých vstupech popisoval komentátor ČT Pazderka, používající ke svému „objektivnímu“ popisu „krymské tragedie“ takových slov jako „snad, prý, údajně, zatím nemáme nepotvrzeno, ale…..“ atd. A světe div se! Tentýž Veselovský, který mne předtím vůbec nepustil ke slovu, mu při jeho popisu dění na Krymu souhlasně přikyvoval!! Otočil o 180 stupňů jako by se nic nestalo.“ Zdroj: http://www.hnutiusvit.cz/blog/milan-sarapatka-obraceni-ferdyse-pistory-aneb-veletoc-redaktora-veselovskeho/
Nevím, co se potom přihodilo, že pan Veselovský svoje názory tak náhle „změnil.“
Jsem zvědavý, kam až protiruská a protiputinovská hysterie v našich médiích zajde. Včera jsem se díval na Evropskou superdebatu s lídry 12 politických stran a hnutí do Evropského parlamentu. Zástupce KDU-ČSL Pavel Svoboda se tam oháněl nesmyslnými názory, že s Ruskem se musí jednat jedině z pozice síly a jak veliké nebezpečí je Putin pro Evropu.
Zástupci Věcí veřejných, Pirátů, Úsvitu, ČSSD naopak zastávali umírněné názory, že je potřeba jednat a ne válčit a správně poukazovali na to, že Západ nedodržel dohodu s Janukovyčem, když několik hodin po dohodě o předčasných volbách podpořil jeho násilné svržení a tím uvrhl Ukrajinu do občanské války.
Abych se ale vrátil k Martinu Veselovskému.
Je otázkou, nakolik máme Martina Veselovského za jeho postoje odsuzovat. Je jasné, že musí prezentovat názory svých chlebodárců, v opačném případě by riskoval svoji kariéru a ztrátu zaměstnání.
Nedělejme si žádné iluze o svobodě slova u nás.
Platí totiž mnohokrát ohrané přísloví: "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej."
