Cituji slova premiéra Nečase: "Komunistický režim byl zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný." A jiní komunistobijci dodávají: "Komunismus a nacimus jedno jest."
Zkusme se nad těmito slovy blíže zamyslet.
Komunismus (někdo bude namítat, že skutečný komunismus nikdy neexistoval, ale zůstaňme u toho) vznikl jako reakce na sociální a válečné útrapy chudých. Tehdejší vládnoucí elity si nedělaly hlavu s obyčejnými, chudými lidmi, s jejich krutými životními podmínkami a kdykoliv se jim zachtělo, tak je nahnali do válek, aby tam umírali za jejich mocenské zájmy. První světová válka je toho největším důkazem a dá se říci, že jejím důsledkem byl nástup komunistů k moci v Rusku. Že to byla cesta krvavá, každý ví a nechci zde omlouvat zločiny žádné ze zúčastněných stran. Pozdější Stalinovův režim se pak zvrhl v represivní režim, který se zpronevěřil cílům, které deklaroval.
Nacismus vznikl o něco později a k moci se nacisté v Německu dostali v důsledku hospodářské krize. Podobně jako komunisté začali tvrdě pronásledovat a potírat opozici. Zde bychom mohli určité rovnítko dát. Ale...
...Ale zásadní rozdíl mezi těmito režimy byl.
A to v ideologii, kdy bolševici hlásali beztřídní spravedlivou společnost, kdežto nacisté nadřazenost jedné vyšší rasy. Druhou světovou válku rozpoutali nacisté a sovětský komunistický režim se rozhodující měrou podílel na jejich porážce.
V r. 1946 u nás došlo k demokratickým volbám, kdy komunisté zvítězili a Klement Gottwald se stal legitimně předsedou vlády. Proč tehdy tolik lidí volilo komunisty? Asi nějaký důvod měli - možná jen chtěli mít zajištěnou práci a určité životní jistoty. I tzv. "komunistický puč" v r. 1948 je problematický. Klement Gottwald neporušil tehdejší zákony, kdy ministři jiných politických stran sami podali demisi a on toho chytře využil. Kdo položí otázku nelegimity nástupu komunistů k moci, měl by si nejprve položit otázku, proč tedy ministři ostatních politických stran podali demisi a zda teprve tato demise umožnila nástup komunistů k moci. Prezident Beneš tuto demisi ministrů přece přijal a jmenoval místo nich komunistické ministry! Takže psát, že komunistický režim se dostal k moci nelegitimně je mírně řečeno diskutabilní.
To, co následovalo již patří mezi ostudu našich dějin a pronásledování tzv. "třídního nepřítele" se dá zařadit jako zločinné.
Všude čteme a slyšíme, že nyní žijeme ve svobodné demokratické společnosti. Ano, pokud se týká naší svobody projevu, pohybu, nebo kritiky poměrů. Ale co jiné státy, kde nejsou představitelé podle našich představ a jsou tam navíc velké zásoby přírodního bohatství , třeba ropy? Potom tento stát falešně obviníme (např. Irák z výroby zbraní hromadného ničení, které však sami vyrábíme) a napadneme jej. Vydáme katům jeho představitele ( jako zástěrku zinscenujeme "soudní nezávislý proces"). Když u jiného představitele státu máme dluhy a navíc má také zásoby ropy, též jej vojensky napadneme (máme přitom ještě drzost nazvat náš útok "bezletovou zónou"). Odporující města srovnáme se zemí, zabijeme tisíce nevinných civilistů a lid uvrhneme do chaosu a bídy. Představitele necháme bestiálně umučit a ještě se tím chlubíme. Prohlašujeme - u nás je mír, jsme demokratickou společností, porazili jsme zločinného diktátora.
Tedy po lopatě: Napadneme cizí stát, zabijeme desítky tisíc obyvatel, zavraždíme jejich představitele (z představitelů napadených států nepřežil žádný - Miloševič, Saddám Husajn ani Kaddáfí) a ještě si za to necháme zaplatit a z dlužníků se rázem staneme věřiteli (případ Libye).
Kdo je tedy skutečným viníkem těchto válečných konfliktů?
A srovnání komunistických zločinů s těmito našimi demokratickými? Při napadení Srbska vojsky NATO v r. 1999 dle různých zdrojů zahynulo kolem 2000 lidí. Rozhodující roli na tomto "humanitárním bombardování" měla naše oblíbená politička Madelleine Allbrightová. Když porovnáme počet hrdelních trestů v padesátých létech, které můžeme připsat Klementu Gottwaldovi, tak M. Allbrightová má na svědomí více lidských životů než on! O zničené infrastruktuře Srbska - což je další válečný zločin, o bombardování zakázanými kazetovými bombami se mlčí.
Možná nebude od věci, když se zmíním o soudu, který proběhl nedávno v Indonésii. Tribunál pro válečné zločiny v Malajsii shledal bývalého Amerického prezidenta George W. Bushe a bývalého Britského premiéra Tonyho Blaira vinnými z válečných zločinů během války v Iráku, uvedla Press TV. Pěti-porotní tribunál pro válečné zločiny rozhodl, že Bush a Blair spáchali genocidu a zločiny proti lidem, když vedli invazi do Iráku v roce 2003.V roce 2003 USA a Británie vtrhly během nehorázného porušení mezinázorních zákonů do Iráku pod záminkou zbraní hromadného ničení. Malajský tribunál soudců rozhodl, že rozhodnutí vést válku proti Iráku bylo nehorázné porušení zákonů a čin agrese, který vedl k obrovskému masakru Iráčanů.Soudci také řekli, že zjištění soudu byl mělo být poskytnuté signantářům Římského zákona ICC a dodal, že jména Bush a a Blair by měla být zařazena do registru válečných zločinů. Více informací zde: http://www.presstv.ir/detail/211590.html
Pokud mi někdo bude kázat o zločinnosti komunismu, musím mu bohužel odpovědět otázkou: "A co říkáte na tyto zlo(činy) současné demokracie a jejich představitelů?"
