Kauza vsetínských Romů

Na téma nepřizpůsobivých Romů je pisatelů blogů více než dost. Říkal jsem si, že je hodně jiných témat a já se tomuto námětu vyvolávajícímu značné emoce raději vyhnu.  

Ale po přečtení dnešních novin (Právo), kde se o této kauze znovu píše mi to nedá, abych nevyjádřil svůj názor. Je mi přes 50 let, nikdy jsem neměl problémy se zákonem, celý život pracuji (nikdy jsem nebral podporu v nezaměstnanosti ani sociální dávky), platím daně a z mých dětí jsou též slušní a pracující lidé. Ještě dodám, že dům ve kterém bydlím jsem si postavil vlastníma rukama a za svoje vydělané peníze.

Ale úplně mne zvedla ze židle drzost lidí, kteří nepracují, ničí cizí majetek, nedodržují zákony a tak dále. Tito lidé podali žalobu na ochranu osobnosti za to, že je nechala vystěhovat vsetínská radnice z domu, který totálně zdevastovali. Vzhledem k tomu jak velkoryse se k nim tehdy vedení města zachovalo ( část jich přestěhovalo do nových kontejnerových domů na okraj města a dalším zajistilo bydlení v jiných místech), pokládal jsem tuto kauzu již za uzavřenou.

Když podali další žalobu na ochranu osobnosti s požadavkem na finanční odškodnění, v první řadě jsem si řekl, kdo asi zaplatil soudní poplatky. Nebo je to v tomto případě zcela zdarma? Tohle totiž nevím.

Jen jsem se tomu pousmál a říkal si, že s tímto případem bude soudce rychle hotový.

Dnes čtu, že předseda senátu Vrchního soudu Vojtěch Brhel kauzu označil za komplikovanou a dokonce učinil dílčí závěr.

„ Z důkazů, který jsme založili do spisu my, a to ze zprávy ombudsmana, který v této věci provedl rozsáhlé šetření, je patrné, že porušena lidská práva Romů byla, a to minimálně tím, že si nemohli zvolit místo svého pobytu.“ Tolik citát.

Musel jsem si to přečíst několikrát, abych uvěřil.

Pokud by se nejednalo o Romy, tak při neplacení nájmu občana bílé pleti vystěhují na ulici, bez náhrady jakéhokoliv bydlení, ani nemrkne. V tomto případě, kdy si Romové dům v němž bydleli zdevastovali a neplatili nájem, dostali náhradní bydlení. A nyní se jim nelíbí, že neměli možnost svobodně si zvolit místo svého pobytu.

Vždyť přece  měli možnost zvolit si svobodně místo svého pobytu! Mohli si přece jako každý jiný člověk za svoje vydělané peníze buď pronajmout byt, nebo si byt koupit, nebo si pořídit dům na hypotéku! V tom jim snad nebylo bráněno! Nebo ano!

Jak je vůbec možné, že soudy  takovou žalobu vůbec berou vážně?

Když  kterýkoliv jiný občan, např. živnostník přijde o možnost platit nájem třeba tak, že mu někdo nezaplatí za práci, tak jde do exekuce a vystěhují jej na ulici. A jeho obrana u soudu?

Když chce podat žalobu na dlužníka, musí nejdříve uhradit soudu tuším 10% z požadované částky, dále advokáta a potom třeba rok čeká na soud. Řekněme, že soud dlužníka odsoudí k zaplacení, ale živnostník nic nedostane, protože dlužník i přes rozhodnutí soudu nezaplatí. Další obranu již živnostník nemá, takže přijde ještě o další peníze. Nejeden z těchto lidí skončí mezi bezdomovci.

Soudu bych v tomto případě doporučil:

Když se vsetínským Romům nelíbí jejich bydlení, ať z něj svobodně odejdou a jdou bydlet kde se jim zlíbí.

Ale za svoje!

Ještě poznámka.

Když jsme asi před 15 lety byli s ženou na dovolené na Krétě, jeli jsme autobusem do hlavního města Heraklionu. Před městem jsme míjeli jakési smetiště, ale zarazilo nás, že tam bylo dost igelitových přístřešků mezi kterými pobíhali lidé a děti. Ptali jsme se průvodkyně, co se tam děje. Odpověděla nám, že tam žijí Romové, které Řekové vůbec do města nepustí. Zarazilo nás to, ale doposud jsem nečetl, že by nějací ochránci lidských práv Řeky z něčeho obviňovali.

Naše soudy a všechny sociální úřady na závěr prosím:

„Jednejte se všemi občany našeho státu bez rozdílu barvy pleti stejně spravedlivě podle jednoho zákona!“