Tak už to tu máme zase. Volba, tentokrát presidentská, menšího nebo většího zla. Doufal jsem, že toto dilema je minulostí. Marně. Leč nejsem si jist, zda nejde o evropský standard. Stačí se rozhlédnout po Evropské unii.
Tak tedy, koho? Dva úctyhodní muži, za každým z nich stojí úctyhodné dílo, za které se nemusí stydět. Ale… V těchto volbách nejde o minulost, ale o budoucnost. A ne ledajakou. O naši budoucnost, o budoucnost našich dětí a vnoučat. Evropu i svět pohlcuje nejistota. Odkojen totalitou zvolna začínám chápat rozdíl mezi ní a demokracií. Totalita je klídek, nohy v teplíčku a vůně zatuchliny. Demokracie je nikdy nekončící boj, abychom v ní mohli žít i zítra, pozítří.
A jak už to bývá v českém volebním rybníčku zvykem, kde se berou, tu se berou zaručené informace zpochybňující minulost a dokládající nekompetentnost kandidáta Drahoše zastávat úřad nejvyššího ústavního činitele. Nemám chuť ani čas ověřovat jejich pravdivost. Konec konců jsem přesvědčen, že mikroskop zkoumající život každého z nás dokáže vždy v minulosti vyšťárat něco, za co se dnes stydíme.
Marketinkové spoty kandidátů, televizní debaty, rozhovory. Slova, slova, slova. Při výběru volebního lístku, který vhodím ve volební místnosti do volební urny, bude mým kompasem teoretická budoucnost. Odvozena nikoliv z předvolebních slibů, nýbrž z činů minulých. Musím přiznat, že z tohoto pohledu je i pro mne pan Drahoš nepopsaným listem papíru. Určitou váhu připisuji pouze skutečnosti, že česká vědecká elita si jej vybrala do čela ČSAV.
Se současnou hlavou českého státu mám určité problémy. Nelíbily se mi tahanice kolem jmenování profesorů a další slovní půtky o výklad některých pasáží ústavy. Nelíbí se mi silný tah na Moskvu ani doporučení Ukrajině, aby se smířila s anexí Krymu. Nelíbí se mi vstřícnost vůči Číně vyvrcholivší servilním prohlášením čtyř nejvyšších ústavních činitelů České republiky.
To všechno jsou důvody, proč nemohu podpořit znovuzvolení současného prezidenta České republiky.
To všechno jsou důvody, proč svůj hlav odevzdám panu Drahošovi a budu věřit v lepší časy.
