Znovuzavedení dobrovolných pobytů problémových dětí v diagnostických ústavech

Střediska výchovné péče a diagnostické ústavy jsou místa, kde dochází k výchově dětí zatížených problémy, za které často nemohou. Děti s poruchami chování představují sociální skupinu ohroženou negativními sociálními vlivy. Situace v běžných školách se zhoršuje, roste procento dětí s problémovým chováním nebo poruchou chování v třídních kolektivech. Problémové chování se projevuje v různých formách: šikana, kyberšikana, zvýšená agresivita, odmítání autorit, používání vulgarit a další. Pedagogičtí pracovníci nemají účinné prostředky k prevenci proti těmto jevům, ve školách navíc chybí speciální pedagogové, kteří by situaci pomohli řešit.

Diagnostické ústavy řeší aktuální nastavení systému, které neodpovídá jejich představám a potřebám zejména potřebám konkrétních dětí, které jsou zde umísťovány. Samotné děti nemohou za špatné systémové nastavení. Navštívila jsem Diagnostický ústav a středisko výchovné péče v Brně na Veslařské ulici, kde jsem si vyslechla problémy v praxi. Uvědomila jsem si, že tyto informace souvisí s tím, co znám od pedagogů ze základních a středních škol mého obvodu. Následně jsem zorganizovala několik jednání s ředitelkou Diagnostického ústavu a zástupkyněmi MŠMT. V Senátu jsem na toto téma zorganizovala seminář, o který byl velký zájem.

Jedním z velkých témat, které se objevily na semináři, bylo znovuzavedení dobrovolných pobytů. Takzvané dobrovolné pobyty byly umožněny využít zákonným zástupcům dětí s poruchou chování na vlastní žádost do 31. 8. 2017. Od 1. 9. 2017 jsou děti umisťovány do diagnostických ústavů pouze na základě soudního rozhodnutí a dobrovolné pobyty je možné realizovat pouze ve střediscích výchovné péče. Dobrovolný pobyt dítěte v diagnostickém ústavu umožňuje operativní rychlé řešení situace ohroženého dítěte, aniž by se muselo čekat na zdlouhavé rozhodnutí příslušného soudu. Operativní spolupráce diagnostických ústavů a dětských domovů či výchovných ústavů by vedla ke zlepšení situace v umístění daného dítěte. Dobrovolné pobyty jen ve střediscích výchovné péče zatěžuje kapacitu i program středisek a také neodpovídá jejich zaměřením. Možnost realizace smluvních pobytů v diagnostických ústavech je důležitou a nedílnou součástí komplexního systému preventivně výchovné péče. Je to nejjednodušší cesta, jak dosáhnout rychlého výsledku, který se velmi efektivně projeví v terénu při preventivní práci s dětmi. Pobyty v diagnostických ústavech nekonkurují pobytům ve střediscích výchovné péče, naopak mohou na sebe plnohodnotně navazovat. Střediska se zaměřují na první signály projevů poruch chování nikoliv na již rozvinutou poruchu chování, která vyžaduje jiný přístup.

Pobytům předchází ambulantní péče, kdy dochází k několika schůzkám s dítětem i zákonnými zástupci, zpracovává se rodinná anamnéza a zapojuje se i škola a orgán sociálně-právní ochrany dětí. Zákonní zástupci jsou nezbytnou součástí při změně chování dítěte. Navíc platí za pobyt, stravu a kapesné částku 5300 měsíčně, mají tedy i finanční motivaci. Cílem těchto pobytů je návrat do rodinného prostředí. Iniciovala jsem novelu zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, kde je cílem znovuzavedení těchto dobrovolných pobytů v diagnostických ústavech. Novela zákona je podána v poslanecké sněmovně, kde dostala podporu napříč stranami. Nyní se musí vyjádřit vláda a poté bude možno návrh zařadit na pořad schůze poslanecké sněmovny. Situace v terénu je naprosto nevyhovující, proto se snažím procesy urychlit, jak nejvíc to jde, aby novela mohla platit co nejdříve.