Zahrada plná dobromysli

Naší velkou zahradou prorůstá mnoho bylin - bršlice, kontryhel, jitrocel, pampeliška... a také dobromysl.

Každé ráno si říkám, jaká chci ten den být. Chci se usmívat a důvěřovat životu a nebát se nemoci a mít ráda. Každého tak, jak potřebuje. Chci být dobré mysli. Jenom zapomínám, že nejsem tak dokonalá, že se potýkám se svými limity, které mě třeba i překvapí.

S předsevzetím ideálu si občas připadám jak Bridget Jones s předsevzetím zhubnout.  

Každá holt zápasíme s něčím. Ale s Bridget je alespoň sranda.

O dobré mysli píšu z více důvodů. Prvním z nich je inspirace dobromyslí - bylinou.

Naše zahrada je protkaná dobromyslí. Pod nohama v trávě vyrůstají tu a tam stonky s drobnými lístky a tam, kde po nich nešlapeme, vyrůstají v fialkové ostrůvky lákající motýly. Krásný je pohled na dobromyslnou zahradu. Je spíše ponechána své přirozenosti, i když je nutné ji také sekat. Ale paní sousedka, která vynakládá mnoho úsilí, aby jí kvetlo pár náprstníků, žasne, když vidí ten rozpuk. Přílišná péče může brzdit růst.

Moje babička v té divočině však vidí svou prohru a je nespokojená. Chtěla by mít pečlivě udržované záhonky, ale už na takovou práci nestačí a nechce si to přiznat. A tak sedává v křesle pod jabloní, shrbená a ve svetru a bloudí myšlenkami kdovíkde. Je to těžké, vím, každému z nás ubývají síly, a nejde to se s tím hned tak smířit. Jako by proto bylo stáří tak trpké, aby přimělo člověka naučit se vděčnosti za každou chvíli, za krásu znovuobjevenou, za čas, který se úročí laskavostí a ne prací. Abychom si sedli na lavičku a pozorovali život kolem nás, brali si pro sebe z jeho barev vnitřní radost a pokojněli a smíření vpluli do té krásy života a sjednotili se ním. Stáří je kamenitá cesta k dobré mysli...

Každý má svou cestu, ale myslím, že má pro všechny jeden fyziologický základ. Jako každý základ, je i tento dole. Dobrá mysl by se dala vyjádřit jako dostatek serotoninu. Serotonin je hormon dobré nálady. A víte, kde se hlavně tvoří?

Až 95% produkce serotoninu je v tlustém střevě. 

http://www.gewo.info/health/2brain.htm

"Dnes také víme, že právě nervový systém zažívacího traktu má značný podíl na utváření našich nálad, pocitu nasycení, hladu, ale také depresivních stavů. Vždycky když začínají pracovat střeva, když se vylučuje serotonin nebo jiné neurotransmitery, všechny údaje jsou přenášeny bloudivým nervem do mozku a tam se překládají do pojmů veselost, nevolnost, vitálnost, dobrá nebo špatná nálada. Lze tak doslova říci, že naše nálada se tvoří kdesi v útrobách. A zřejmě nejen nálada."

Dobrá mysl souvisí s trávením, s dobrým jídlem. Když se břicho cítí dobře, náš mozek to vyhodnotí jako stav pohody. Věřím tomu, že hodně záleží na tom, co a jak jíme. Byla by škoda si jídlo  nevychutnat, nepřivonět si k němu a netěšit se z jeho barev. Každá barva nese nějakou sílu.

Zase jsem začala péct chléb. A jelikož máme jíst svůj chléb a pít své víno s dobrou myslí, přidala jsem do těsta i lístky dobromysli ze zahrady.

Aby dobromysl chléb příjemně provoněla a nás aby provoněl dobrou myslí chléb. Děti se do kulatého bochníku s chutí pustily...

Tak to je konec povídání o dobromysli. 

Přeji vám radost!

-