Raz, dva, tři, show dva, tři, ..., pamětníci si jestě vzpomenou na skvělé výstupy pánů Šimka a Grossmanna. Že by je naši vrcholoví politici, žádnou parlamentní i neparlamentní stanu nevyjímaje, chtěli napodobit? Možná, ale zatím jim ještě pořád chybí vtip a šarm.
A vypadá to, že i inteligence. Ale politiky jsme si sami zvolili, dobře nám tak. Jsme potrhlí pitomci, volíme ze svých řad, tedy zase jenom potrhlé pitomce. Pak marně nadáváme a čekáme, že nás povedou k světlým zítřkům tučné budoucnosti. A oni se zatím mezi sebou stále jen hašteří a ve volných chvílích, v zápalu vlastních bitek o moc a bohatství, dělají jeden průser za druhým. Abychom o nic nepřišli, všechna média, veřejnoprávní i ta ostatní, nás intenzivně krmí podrobnými informacemi z průběhu této nechutné reality show; když se informací nedostává nebo vůbec nejsou k mání, tak se alespoň předestřou vlastní názory a konstrukce publikujících.
Tajně sním o konstituční monarchii, v jejímž čele by byl moudrý a osvícený monarcha, slušně vychovaný, ctící hodnoty evropské civilizace. Člověk vážený, inteligentní a ctěný i svými protivníky. Ale dost pohádek!
Už zmizely poslední bilboardy s předvolebním panem Nečasem, na nichž si vyhrnoval rukávy na chystaný boj se všudypřítomnou korupcí a dalšími nešvary naší společnosti. Možná přecenil své síly, možná to bylo jen dovedné aranžmá fotografa.
Kdyby nás navštívili mimozemšťané a rozuměli našemu jazyku, jistě by se po krátkém čase domnívali, že u nás asi zkrachovala největší psychiatrická léčebna a její klienti byli, izolováni od ostatních, dočasně umístěni do důstojného a jejich občanským právům vyhovujícího prostředí, tu do budovy Strakovy akademie, tu do budovy některého ministersva, případně do vznosné kachlíkárny na Žižkově, či do Valdštejnského paláce a paláců ve Sněmovní ulici. Politici a vysocí státní úředníci často působí jako iracionálně uvažující individua, jimž by ze všeho nejvíc slušela svěrací kazajka nebo i elegantně příčně pruhovaný šedočený oděv.
Fuj, zase se rozčiluju, místo abych pekla cukroví a těšila se na vánoce! Ale asi nebudu sama, koho to už dlouho štve. Tak znovu raz, dva, tři, show dva, tři, ...
