Kdyby mimozemšťané navštívili Českou republiku

A kdyby ještě nějakým způsobem uměli přečíst titulky v našich novinách, vrátili by se úprkem do své rakety, nastartovali a pádili pryč. 

Podle titulků a upoutávek našich médií tady zuří ten nejlítější boj každého s každým a vládne zde jakási tajemná ABL. Ta tři zlotřilá písmenka chtějí ovládnout nejen planetu Zemi, ale i celý vesmír, kam jen oko hvězdářským dalekohledem dohlédne.

To je jistě na pováženou a my, ubozí čeští pozemštané, važme si všech pozemských investigativních novinářek a novinářů, kteří za nás nastavili svou hruď a bez bázně a hany, vstříct vyšším ziskům svých domovských redakcí, vstoupili do boje s touto nestoudnou a nestvůrnou hydrou.

Jak stateční investigativci zjistili, za vším je přímý potomek jednoho velkého válečníka, geniálního stratéga a šaramantního proutníka, který rozséváním svého "císařského ovsa" během svých válečných tažení zkvalitňoval genofond místních obyvatel. Jaká to potupa pro českou kotlinu!

A tento genový přivandrovalec si dokonce dovolil vstoupit do politiky! Fuj! Fuj! Fuj! Máme tady vlastní elitu, ryze českou, specifickou! Cožpak naši vexláci, estébáci, svazáci a jiná "poúnorová elita", neukázali svoji genialitu rychlým poplyšákovým přeorientováním se na nově se rýsující lukrativní činnosti? My tu žádné jiné lidi nepotřebujem, my si stačíme sami!

Nějaké povídání o korupci, předražených státních zakázkách, nenechte se vysmát, všechno je v pořádku, jdeme svou vlastní cestou a na tu jsme od přírody přizpůsobeni: K volbám se nechodí, lepší je nadávat v hospodě u piva; co říkali v televizi, to je pravda; kdo nekrade, okrádá svoji rodinu. Korupce patří k rodinnému stříbru naší společnosti a zbavovat se jí by byl kulturní zločin.

Ne, ne, vážení, ti hypotetičtí mimozemšťané by se velmi mýlili, mohli by se u nás něčemu zajímavému naučit. Vždyť za stejných okolností někde jinde, by už museli dát celý stát do frcu a vrcholoví politici, napříč politickými stranami, by byly za pacientské celebrity v nějakých psychiatrických léčebnách. Ne tak u nás. My sice máme stát zadlužený až po jeho pomyslné uši, ale přesto si můžeme dovolit ten přepych a ze svých obýváků, při chroustání bramborových křupek, sledovat na úplně placatých obrazovkách svých televizorů investigatikovsko-politikovský tyjátr, bavit se a zažívat při tom ten pravý adrenalín. Vždyť jde jenom o budoucnost!