Moje pražská kamarádka bydlí na sídlišti proti vchodu do bohnické psychiatrické léčebny. Když jsem ji poprvé navštívila, chtěla mi ukázat i okolí svého nového bydliště a tak jsme se dostaly i před hlavní vchod do blázince. Branka byla otevřená a my jsme vešly dovnitř. Dostaly jsme se do upraveného parku, kterému vévodil kostel a kde byl nádherný klid. Na některých lavičkách posedávali lidé, možná zde hospitalizovaní, možná návštěvy pacientů.
V příjemném prostředí areálu jsme se dlouho procházely, byl to úplně jiný svět. Zdravily jsme se s ostatními lidmi, kteří se zde také procházeli, až kamarádka vyslovila otázku: "Tak ti nevím, kde vlastně ten blázinec skutečně je; jestli tady nebo spíš tam venku za plotem?"
Na tuhle příhodu, starou skoro třicet let, jsem si vzpomněla, když jsem četla zprávu o nové aktivitě pana Kocába, tentokrát proti babyboxům; údajně prý porušují práva tam vložených dětí. Nejprve jsem myslela, že to je hloupý vtip, který má ještě více zprofanovat činnost tohoto pána, ale mýlila jsem se. Je to myšleno zcela vážně a již se za tím účelem konalo sezení speciálně vybraných moudrých hlav. Nebyl však přizván zakladatel a donátor v naší republice provozovaných babyboxů, tomu do toho asi nic není!
Babyboxů je snad dnes v provozu 32 a má jich nakonec být celkem 70. Jsou jakousi obdobou kolébek pro odkládání nechtěných dětí, které bývaly na fortnách klášterů. Jenom odpovídají technické vyspělosti doby. Odložené dítě se v krátké době dostává do péče odborníků a pokud je zdravé, díky anonymitě rodičů, může se i v krátké době dostat do péče náhradní rodiny, být adoptováno. Nejsou žádné administrativní překážky ve formě nesouhlasu rodičů či jednoho dopisu za půl roku.
Argumentem proti babyboxům prý je, že každý má právo znát svůj původ, své skutečné rodiče, a anonymita vzniklá vložením do babyboxu toto právo pošlapává.
Také si nemyslím, že babyboxy zachrání děti, které jsou dnes nacházené pohozené do popelnic nebo do křoví; asi málokdo z lidí, kteří takto naloží s novorozenětem, by se namáhal hledat nejbližší babybox, ale možná se mýlím. Ale asi větší význam to má pro děti, které jsou z různých důvodů nechtěné a přesto se narodily, nebo původně byly chtěné, ale situace matky se zásadně změnila. Takové děti pak často bývají týrány, někdy i "nešťastnou náhodou" usmrceny; těch případů není málo. Proti takovému osudu je anonymní původ nicotností.
Pokud je matka dostatečně příčetná a vědoma si kritické situace svého dítěte, hodnotím její rozhodnutí o zabezpečení jeho života anonymním vložením do babyboxu jako ten největší dar, který mu mohla poskytnout. Dítě dostane šanci na šťastné dětství v milující rodině.
A mimochodem, říká se, že prý jenom matka je vždy jistá. Jak toto chce pan Kocáb řešit?
