Havránkovci a antihavránkovci mezi námi.

Příběh východočeské selky paní Havránkové je povrchně znám snad každému občanovi našeho státu. Nikdo, vyjma ní a příslušných úředníků, nezná podrobnosti této ságy, ale každý má potřebu se vyjádřit. Tak i já si přiložím svoje polínko.

Rod paní Havránkové hospodařil v Plačicích už po několik generací, když je bolševik rozkulačil. V roce 1993 jim podle zákona o půdě byly navráceny pozemky a zdevastované budovy. Přes pozemky byla navržena trasa dálnice D11 a rodina požadovala za zabranou plochu pozemky náhradní, vhodné k přičlenění ke stávajícím obhospodařovaným. Nic nezákonného, nic nevídaného, nic nemožného.

Ale jak všichni víme, někteří lidé mají hypertrofovanou závist, nevyhýbá se to ani úředníkům, a představa restituenta, ba i samotné slovo "restituce", v nich vyvolává emoční bouři. A rodina paní Havránkové restituenti jsou. Ó ti bídní vyvrhelové!

Národ se rozdělil na dva tábory. Ne však tak postejné, jako třeba fanoušci Slávie kontra fanoušci Sparty, ale trocha havránkovců a hodně antihavránkovců. Do toho vtrhla na straně antihavránkovců naše zpovykaná média. Většina má jasno: Havránkovic rodina je veřejným škůdcem, její a jen její vinou není dosud dálnice D11 dostavěna! A když už měla podepsat se státem smlouvu, tak se ta hladová simulantka hodí marod!!! Vyvlastnit, vyvlastnit, vyvlaaastnit!!! Co to do těch lidí vjelo? Není to nakažlivé? Dá se proti tomu očkovat?

Dálnice, zcela obecně, je budována v zájmu veřejnostii, o tom není pochyb. Arogantní úřední jednání patří asi už k našemu národnímu úřednímu koloritu: úřednk je roven nejvyššímu a úřední moc je velmi silná návyková droga. Místo vstřícného a o dohodu usilujícího korektního jednání, nastupují hloupost, nafrněnost, povýšenost, arogance a naschvály. Občan se většinou zalekne a nechá si všechno líbit, jen aby už to měl za sebou. Kdo se nedá a hájí své právo, je ostrakizován.

Paní Havránková leží v žaludku mnoha lidem, kteří ji osobně nikdy neviděli, nemluvili s ní,  o jejím sporu ohledně pozemků vědí jenom z doslechu, neznají právní rámec kauzy, ale s chutí se přidávají k lynčujícímu davu. Vláda bolševika nás těžce poznamenala. Choroba je těžká, při latentním průběhu zákeřná, neléčená nás může zhubit.