I když volby před několika dny dopadly tak jak dopadnout asi musely a země se ponořila do skepse, není třeba se stydět za to, co jsme. Má to své historické důvody.
POSTAVENO 1920 JAROSLAVEM LETZELEM
V poslední večer voleb, už za tmy jsem na ulici potkal svého
oblíbeného pana profesora. Starý pán, který vyučuje jeden z těch
krásných humanitních oborů na vysoké škole, byl shodou okolností právě
poslední dva dny členem místní volební komise.
A tak jsme se ho chtěl zeptat, jak to šlo a pan profesor mně předešel
a zeptal se " Taky je ta německá politika tak hloupá ?"
Viděl jsem, že je v poveselené, skeptické náladě a tak jsem pravdivě
přisvědčil. Německá levice taky nedávno na billboardech ve velkém
slibovala důchody garantované od 1000 EURO výš. A jiné létající
pečené holuby. A blbosti.
A tak jsme si sedli na obrubu kašny, poslouchali šplouchání vody a
užívali si pohodu večera, jež byl na tuhle podzimní dobu nezvykle a
příjemně teplý. Pan profesor vytáhl ze své staré tašky přes rameno se
slovy "Já věděl dopředu, že to tak dneska dopadne, poměrně velkou
láhev slivovice, (určitě měla přes litr a půl) a nalil nám oběma do
plastových kelímků na kávu, které si odnesl z komise, když skončila
práci a hromada jich tam zbyla ještě zabalená.
Pan profesor postřehl, jak málo přišlo k volbám mladších voličů.
Dokonce se dá bez nadsázky říct, že tyhle volby rozhodli ve velkém
důchodci.
Mne to přivádí k mému vlastnímu přesvědčení, že pokud si ta dnešní
facebooková generace odmítá uvědomovat, že by měla chodit k volbám,
tak ať si pak ti mladí nestěžujou, že vládne levice, neroste ekonomika
a oni nemají práci a na benzín.
Jakkoli je to kruté. K mladým voličům, líným jít k volbám, je tohle
celkem spravedlivé.
Nevolíte - tak pak nefňukejte že nemáte.
Pan profesor si vysokou mohl dodělat až jako pětatřicátník, protože
komunisté kdysi nechtěli. Jeho táta zažil komunistický koncentrák a
máma, vysokoškolsky vzdělaná lékařka, musela poznat drsné krásy
socialistického zemědělství. U krav.
Přesto pan profesor nikdy nezahořknul. Ani jako mladík, ani jako
starý zkušený člověk, co se musel ten večer dívat na součty a to, jak
dopadly volby. On jako první, ještě když se ty výsledky veřejně
nevěděly.
A tak jsme si povídali a Moravská medicína odkudsi ze Šakvic nám
dodávala chuť to nevzdávat.
Alkohol někdy opravdu léčí.
A shodli jsme se na tom, že Češi to rozchodí a v příštích volbách za
čtyři roky se snad tahle země uzdraví.
Jako Češi máme být na co pyšní. Myslíte si že ne ? Tak si povězte
sami pro sebe, jestli jste věděli že:
- Celosvětově populární AWD nebo také 4WD , tedy pohon všech kol
jsme vymysleli před více jak 110 lety my Češi. Bylo to za Rakouska
Uherska, 3 roky po nás si to sice nechali patentovat Rusové a první
takové auto vyrobili roku 1908 Holanďani, ale pořád - byli jsme první.
- Že Američané vymysleli v roce 1947 mikrovlnku? Houby ! V roce
1945 si odvezli kořistní výkresy z tehdy Německé Plzeňské Škodovky a
od roku 1947 ty ohřívače vyráběla firma Raytheon. Ale magnetron a celý
systém, jsme v roce 1925 na Pražské přírodovědecké fakultě vymysleli
my. Původně byl určený pro metalurgické ohřívání.
- Asi taky znáte ten vychvalovaný Dopplerův radar. Ale kdopak ví,
že matematik Kristián Doppler byl v osmnáctém století Pražák. Byť s
německými kořeny.
- plastové kontaktní čočky profesora Wichterleho byly také prvními
svého druhu na světě.
_ A že chybělo málo a namísto pistolí Glock 80 by v roce 1982
Rakouský Budesheer zařadil do výzbroje naši pistoli vz. 75 jste
věděli? I takhle jsme byli dobří.
- A že byly první síťové mobilní telefony systému NMT (601xxxxxx)
Finským vynálezem ? Opět špatně. Celé tohle řešení pochází z našeho
Československého systému AMR z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.
- A jako vrchol českého umu bych asi zařadil jeden dům. Dneska už
starý. Je trochu ohořelý. Postavil ho český architekt Jaroslav
Letzel. Jmenuje se Genbaku Dome. Je to jeden ze symbolů války a míru
a Japonci jsou na jeho kvality právem hrdí. Stojí v Hirošimě. Jde o
jedinou budovu na světě v historii lidstva, která přežila atomové
bombardování a stojí.
Až se budete večer pídit po fotografii Hirošimského atomového
památníku a tajit dech nad tím, že ho postavil jeden obyčejný Čech,
vzpomenete si na jednu důležitou věc.
Nemáte se za co stydět, že jste Češi.
Jan Zíma
