Když letadlo spí.

Víte jak končí stará letadla? Málokdo to ví. A přitom často dostávají svoji druhou šanci. .

Čeká ho ještě nějaká budoucnost ?

Zastrčené v koutě, mezi velkými budovami jednoho německého letiště stojí velké dosloužilé letadlo. Když ho kdysi v továrnách firmy Airbus vyrobili, zářilo novotou a krásou. Za dvě desítky let odvozilo miliony lidí. Dneska už je staré, opršelé a taky utahané provozem.  A tak tu stojí opuštěné a samotné. Jakoby ho nikdo nechtěl. Jestli mají letadla duši, tak v té jeho se musí nyní rozléhat smutek.

Jako v duši každého, kdo se na světě cítí starý a nepotřebný.

Letadla umí pomocí svých počítačů myslet. Ale i kdyby tomuhle letadlu počítače nyní běžely, asi by mu nedokázaly říct jednu důležitou věc. V pondělí šestého května přijede parta mechaniků a opatrně ho odtáhnou do asi kilometr vzdáleného hangáru. "Dáváme letadlům druhý život" Tak se to v téhle firmě říká. Mechanici postupně rozeberou interiér, vymění letadlu tisíce nýtů, kabely, přístroje, dostane nová okna a jeho motory generálku. Za čtyři měsíce se z něj stane mladík a když dostane nový lak, čeká ho slavnostní roll out. Tehdy poprvé vyjede z hangáru, jako nové. Novými nákladními vraty na střeše paluby se do něj budou nakládat kontejnery s poštou. Z letadla pro lidi se stane stroj, co vozí náklad a poštu. A vrátí se do vzduchu. A bude znovu létat.

Až budete večer ukládat děti do postele asi nebudou vědět, že k vám hlubokou nocí letí pošťák. Má křídla. A až se druhý den ráno budou děti dobývat do hnědé velké obálky s dárky a fotkami od mámy odkudsi z daleké Austrálie, Váš pošťák už bude dávno na cestě zpátky. A poveze poštu, dárky a hračky pro děti. Dnem i nocí bude brázdit nebe.

Letadlo dostalo svůj druhý život.

Jan Zíma.