Nedávno jsem zavítal do svých zamilovaných Pardubic a na cestě od mých blízkých jsem nasedl do onoho vlajkového zázraku Českých drah. Ten ve skutečnosti zkonstruovali v Plzni už v roce 1986 ale u nás začal jezdit o 20 let později, jako italský, od nás koupený projekt.
Pendolino je totiž původně české.
Pendolina jsou mezi vlaky špičkou a to i přes naši poněkud lajdáckou
údržbu sedaček těchto vlaků, které jsou cítit po laciném mýdle. Ten
vlak se naklání do zatáček, je tichý a doposud jeho jedinou nectností
bylo to, že v něm kvůli pokoveným sklům moc nejdou mobily. O počtu
zásuvek pro počítače a mobily spekulovat nechci, tady trochu
Pendolinům ujela doba.
České dráhy, toho času sto let za opicema, nechaly do Pendolin
nainstalovat připojení WiFi. V Čechách je to v každé hospodě, v
Evropských velkoměstech často v každé tramvaji, tak proč by tenhle
zázrak nedorazil do našich vlaků.
Nutno říct, že prvenství v tomhle směru mají v vlaky Studentagency a
to už někdy z doby před třemi lety.
Po této události České dráhy slavnostně ohlásily, že v Pendolinech
bude WiFi signál ve vozech první třídy. Uvědomíc si, jak moc hloupé
prohlášení to bylo, nakonec tento systém nechaly nainstalovat do
všech tříd těchto vozů.
Jenže ouha. Připojení Wireless Lan funguje jenom tehdy, když je to
připojení jednoduché.
A tady je kámen úrazu Pendolin. Určitě to znáte. V každé české hospodě
se připojíte snadno, ale dojdete na nějaký úřad a to by se jeden ...
A to je i moje příhoda z onoho dne.
Opouštějíc mé milé město, populární v civilizovaném světě díky perníku
a mezi terorristy díky Semtínskému Semtexu, jsem zapnul počítač a
majíc pořád co na práci, jsem přeložil dvě stránky obchodního sdělení
svého klienta.
A protože jsem s tím byl hotový už někde u Kolína, chtěl jsem to
poslat a mít s touhle prací hotovo.
Tak jsem se zkusil připojit. Palubní systém mi nabídl asi dvanáct
přípojek a tak mne ani nenapadlo pochybovat o tom, že to nebude otázka
víc, jak minuty. Jenže to bych nesměl sedět ve vlaku Českých drah.
Po nakliknutí se mi objevil palubní zpravodaj.
Chovajíc se jako mezek, mně nechtěl pustit nikam dál a trval na tom,
že si mám přečíst jeho menu. Ale v nabídce bylo leccos o službách,
českých drahách, ale o vstupu na síť nic. Když jsem se nikam
neproklikal, skoro dvacet minut, požádal jsem o radu palubní průvodčí.
Buď nevěděla, nebo opravdu spěchala ale každopádně, nijak mi
nepomohla.
A tak jsem začal hloubat nad tím, proč je ve vlaku dvanáct přípojných
kanálů WiFi a přesto se člověk nikam nepřipojí. Kousek ode mně seděl
starší cestující s počítačem a tak jsme se ho zeptal, jestli mu to
jde. Spása byla na cestě. Jenom chvíli. Byl to šéf jedné z větších
Ostravských firem, ale nebyl na tom o moc líp než já. Řekl že neví co
s tím a svoji odpověď shrnul svojí ostravštinou do asi následující
formulace.
"Bo ku*wa jak to mam vědět! Nastavila mi to sekretařka. Je ji dvacet,
je na zabiti. Je to třiska hubena, hadava, ale počitačum rozumi. Nemit
ji tak si to nenastavim KU..." atakdále.
Zapřemýšlel jsem jestli to není tím, že máme zpoždění, už jsme měli
být v cílové stanici a třeba se ten systém vypíná. Mělo by to sice
hloupou ale logiku. Na nádraží by třeba mohli čekající cestující krást
signál. Vím jak hloupě to zní ale tuto logiku mi nedávno předvedl
jeden úředník českých drah. Je tedy možné, že se úředníci bojí, aby
jim lidi nekradli signál. Přeci jenom to Pendolino všude staví aspoň
na tři minuty. Já vím jak je to hloupé, ale takhle úředníci na
Generálním ředitelství prostě uvažují.
A tak jsem nyní seděl v Pendolinu, koukal jsem na svoji, ne zrovna
nejlevnější jízdenku a přemýšlel jsem. Pochopil jsem že se pomoci
nedočkám.
S velkou slávou do Pendolin namontovaný internet se ukázal být
paskvilem. A to nebýt konkurenčního Radima Jančury, a jeho
Studentagency, samy dráhy by tuhle službu nezavedly nikdy.
Zapřemýšlel jsem, proč je možné aby v drahém Pendolinu ten internet
nešel, zatímco v nových Panterech té samé firmy funguje. A to jde o
nejnižší třídu lokálních vlaků, jež jsou na spoji mezi Mostem a
Děčínem.
Tady ale vysvětlení existuje. WiFi systém montoval výroce,a proto, aby
mohl vlaky předat, a to pokud možno nekomplikovaně, prostě do systému
nezapracoval povinné přihlašování a jiná omezení. A modrých Panterech,
světe div se, ten internet běží a dokonce i rychle.
A tak bych tímto vzkázal pánům socialistickým úředníkům na Generálním
ředitelství ČD, že je tímto pěkně pozdravuju a až zas budou muset na
příkaz shora zavádět nějakou novinku, ať do ní mluví co nejmíň. Po
jejich zásazích věci nemusí fungovat.
Jan Zima
