Bude osobní pronásledování novou metodou naší levice ?

Případy atentátníka Ondrouše, či vandala Smetany dávají tušit, že levicoví koumáci vymysleli, jak pronásledovat pravicové osobnosti. Útoky na rodinu, soukromí a vlastní nedotknutelnost se stávají běžnou věcí.

ČEKÁ NÁS BUDOUCNOST PLNÁ LEVICOVÝCH DEVIANTŮ ?

Abychom se nemýlili. Případ Radima Smetany nezačal jeho levicovou angažovaností, ale pomalováním billboardů v Olomouci. Pokud kdy v minulosti argumentoval tím, že je to díky jeho odporu k politikům, nabízí se otázka, proč pomaloval selektivně pouze desítky billboardů ODS. Na tu totiž nikdy neodpověděl. A že se původní spekulace, vzhledem k jeho povaze a minulosti začínají potvrzovat, ukazuje na zcela jiné možné vysvětlení. Nejde v jeho případě o pronásledování  lidí?  Historie už mnohokrát ukázala, že tomu tak je. Nebezpečné pronásledování lidí - tedy stalking, provozovalo v  minulosti mnoho deviantů. Ve vztahu k politikům je asi nejznámější Robert Hinckley jr, jež zranil střelnou zbraní  Ronalda Reagana v roce 1981. Méně známým případem je náš atentátník na Václava Klause Pavel Ondrouš. Zatímco Hinckley střílel pistolí malé ráže 22 LR výrobní značky ROEHM a Reagana zranil, Pavel Ondrouš střílel airsoftovou pistolí VZ 75 a Václav Klaus to odnesl modřinami. V podstatě u obou nešlo o to, někoho zabít, snad jen trochu ublížit, ale hlavně, upoutat

pozornost na sebe a to, co chtějí oba stalkeři říct. Vždy jde o levicová dogmata shrnutelná slovy "všichni lžou, podvádějí a jen já na to pravdivě poukazuji".

Napadá mne analogie s vlastním životem. Poté, co jsem loni uveřejnil sérii článků o podvodech lékařských odborů při stávce "Děkujeme - odcházíme." , se i na mne, jeden takový stalker přilepil. A tak jsem se o sobě na internetu dozvěděl za dva roky stovky pomluv, včetně toho, že kradu letadla. Těžko říci, zda Rudolfa Koženého, policejně opuncovaného sériového recidivistu, který to dělá už od roku 2005 za mnou někdo poslal.  Snad jen časově to sedí. Možná, že měl ten nápad sám. Když se na něj policejně přišlo, nenechal toho a to i díky tomu, že na stalkery naše zákony nestačí. I tento stalker si libuje v drobném ubližování, pomluvách, posílání nevyžádané pošty, uveřejňování soukromých adres rodinných příslušníků a neuvěřitelné spoustě pomluv. 

Napadne Vás, jak jsou si stalkeři podobní.

Pavel Ondrouš zachází dál. Nutí prostřednictvím novinářů, kteří na to bohužel slyší,  odpovídat tiskový odbor pana prezidenta na spoustu svých  vyjádření. Jak je prezident autokratický, asociální, protievropský a nakonec jeho oblíbené - jak neslyší volání lidu. Když je mu to málo, tak se tento mladý sympatizant levice a donedávna mladý komunista pokouší kontaktovat Kancelář pana prezidenta s tím, že by mu rád zaplatil prezidentovi 250 korun za zničenou košili.

I Radim Smetana si libuje v obtěžování.  Pan řidič dopravního podniku zcela jistě není jen vandal. Kdyby jím byl, nepronásledoval by nyní o volbách premiéra Nečase až do volební místnosti. Ke cti Policie nutno říct, že ta tam tehdy tomu obtěžování zabránila. I pan Smetana využívá média pro fabrikaci spousty nerealistických úvah a pokud najdete rozhovor s ním, když nedávno opouštěl vězení, dojdete k názoru, že mu to i docela jde. Ostatně jeho obtěžování předsedy vlády na tiskové konferenci v sídle ODS před několika dny mluví samo za sebe. V paruce  a přestrojení za akreditovaného novináře se šel pan Smetana zviditelnit. Dokud by, i jako nepozvaný host, kladl premiérovi otázky na tělo, asi by se moc nedělo. Pokud ale pan Smetana, přitom podsouvá předsedovi vlády vymyšlené skutečnosti, jež prohlašuje za pravdivé, je to neregulérní. Zato je to typické pro stalkery.

Naši politici a společnost platí za to, že proti takovým deviantům dávno nemáme dobré zákony. Je kuriozní, že jediným, kdo na tomto poli zatím něco dokázal, je poslanec ČSSD Michal Chládek. V ČR nejsou oběti nebezpečného pronásledování nijak zvlášť chráněny. A nejde jen o politiky, jindy jsou to naši příbuzní, nebo naše děti.

A je to pořád to samé. Stalkeři jsou levicově dekadentní,  milují popularitu, vůči svým obětem rozdmýchávají veřejnou  primitivní nenávist a stupňují tlak. Pomlouvání a drobné ubližování, je li dlouhodobé, působí totiž spolehlivěji, než jed.

A ti o nichž je tento článek ?

Všichni  si libují v narušování soukromí, pomluvách a obtěžování. Všichni jsou příznivci levice. Všichni jsou hlavní věková skupina stalkerů mezi 30 až 35 lety. Všichni jsou napojeni na politiku.

Může to být náhoda ?  

Nejspíš není !