Že uvidím nějakou extravagantnost někde daleko ve světě, na to jsme zvyklý. Že ji ale uvidím při návštěvě Prahy, to je překvapením.
Jestli se o nás o češích říká, že jsme staromódní, ne vždycky je to pravda. Před měsícem jsem se byl podívat ve své oblíbené lékárně, jak se tam mají a co dobrého mi prodají, když už musím povinně chroupat prášky. Když jsme z té lékárny vycházel, potkal jsem mladého, asi dvacetiletého sportovně vypadajícího mladíka. Něco mně na něm nesedělo. Když jsme se otočil, pochopil jsem, co to je. Byly to boty, pokud se jim tak dá říct.
Spíš než boty, přilomínaly prstové rukavice, anebo "prstové" ponožky. A protože jsem něco podobného viděl kdysi v New Yorku, nelenil jsem a šel jsme se zeptat, jestli bych si ty boty mohl vyfotit.
Jejich majitel souhlasil a já se mezi focením nestačil divit, cože to dneska designéři nevymyslí.
Někdy podléháme iluzi, že dobré věci už jsou vymyšlené. Není tomu tak. Kdysi by majitel středověkých škorní asi taky nehádal, že bude existovat něco jako vojenské kanady a leckterý barokní majitel tehdejších střevíců by asi taky nedomyslel, že se dá vymyslet něco novějšího.
A v dobách, kdy se šily boty s dlouhou špičkou, takzvané "hurvajsky" to možná taky vypadalo, že nic dalšího se nevymyslí.
Majitel těchhle futuristických prstových bot mi ukázal, že tomu tak není.
Mimochodem futuristická byla i jejich cena, ale za odvážné nápady se platí.
Boty připomínající bosou nohu se prý dobře nosí. A jen trochu víc budí pozornost. Kdoví co lidi při své vynalézavosti nevymýšlí příště. A jak vypadají se můžete podívat na přiložených fotografiích.
Jan Zíma
