V současnosti se naléhavě vynořuje otázka, zda je možno jednoduše a objektivně definovat zdravou spiritualitu. A to nejen v souvislosti s 75. výročím křišťálové noci či odchodem dvou muslimských studentek z české st
Naše postkomunistická a postkřesťanská společnost zatím stále nedoceňuje roli a význam spirituality pro běžný a praktický život člověka, rodiny a společnosti.
Spiritualita je schopnost přímo vnímat a tím i zároveň ovlivňovat všechny složky našeho života - fyzické tělo, vědomí i nevědomí. Spiritualita obsahuje postupy a techniky, které vedou k dovednosti zpřístupňovat a vědomě vnímat původně nevědomé obsahy tak, aby mohly být vědomě ovlivňovány.
Pro marxisty můžeme říci, že zdravá spiritualita umožňuje vědomé ovlivňování a tvorbu společenského vědomí. Právě pro marxisty je potřeba ovšem také dodat, že ono společenské vědomí má své poznatelné zákony a projevy, kterými se už Marx z mnoha důvodů nezabýval ....
Nevíme si rady s otázkou oprávněnosti církevních restitucí, stejně jako si evropští úředníci neví rady s jasnými a rozumnými pravidly pro muslimské imigranty či návštěvníky.
Problematiku definice rozumné spirituality naše společnost ponechala teologickým fakultám, vyučujícím religionistickou pavědu.
Proč říkám že je religionistika pavěda? Protože tuto rádoby "vědu" - o tom co nás přesahuje, vytváří a spojuje - vytvářejí křesťanští teologové anebo naopak ateističtí "filozofové".
Ani jedni neví o čem to je a své osobní anebo skupinové doměnky vydávají za obecně platné pohledy.
Nejmodernější kvantová fyzika stojí na mnoha velice zajímavých postulátech. Jako např: "Očekávání ovlivňuje výsledek experimentu". Anebo i humorněji: "Hlavou zeď neprorazíš v kvantové fyzice neplatí".
Základním problémem dnešní fyziky i filozofie je definice hmoty, definice vědomí a definice rozhraní mezi nimi. Vše co jsme se před dvěmi desítkami let učili ve škole v podstatě neplatí.
Skuteční "nositelé" hmotnosti - proton a neutron - totiž fakticky neexistují. Je to opět podivuhodný systém rotujících částic naprosto nepatrných rozměrů a bez hmotnosti. Věda si vypomáhá "objevem" ještě nepatrnější částice, která ostatním částicím propůjčuje hmotnost.
Z tohoto pohledu můžeme klidně konstatovat, že hmota neexistuje.
Neboť hmota se neustále děje.
Nad tímto konstatováním se opět můžeme pousmát anebo rozčílit. V podstatě je to tak trochu jedno, neboť i my se stále dějeme. Z toho dění něco vnímáme očima, něco ušima. Na některé veličiny máme měřící přístroje, ale to nejpodstatnější stále jen tušíme.
Jak si odpovíte na otázku: "Má mě moje žena ráda, miluje mě?"
Vidíte, milí skeptikové. Myslím, že i pro vás je to docela důležitá otázka.
Spiritualita je tedy také o schopnosti vnímat, měnit a zušlechťovat vztahy. Vztahy mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi, vztahy v práci, vztahy mezi politickými stranami, vztahy mezi státy.
Takže nic banálního. Naopak, pro naprostou většinu z nás jsou to věci velice podstatné. Tyto otázky si začneme automaticky klást ihned poté, co zaplatíme nájemné a naplníme ledničku.
Pro hodnocení jakékoli spirituality jsou dvě základní oblasti. Co daná spiritualita učí o člověku jako takovém a její vztah k těm, kteří jsou mimo ni.
Pro jakoukoli zdravou spiritualitu v 21. století musí tedy platit následující dvě kriteria:
1. Zdravá spiritualita musí být ochotna uznat, že člověk se "skládá" ze tří naprosto rovnocených částí. A to fyzického těla, intuitivní části a racionální části.
Pro harmonický život zde na zemi a případně i pro šťastnou existenci po smrti je nutný harmonický a vyvážený rozvoj těchto tří složek.
2. Zdravá spiritualita nesmí tvrdit, že právě ona je jediná, která je schopna zajistit člověku důstojný a smysluplný život zde na zemi a řekněme i případně šťastnou existenci po smrti fyzického těla.
Na těchto podmínkách je nutno naprosto nekompromisně trvat. Zcela jistě by se těch podmínek dalo napsat mnohem více, ale to už je docela zbytečné. Prostě proto, že evropští úředníci /a natož čeští/ netrvají ani na jedné z těchto základních podmínek.
Svým způsobem možná ani nemohou. Těmto podmínkám zdravé spirituality totiž nevyhovuje ani islám ani křesťanství. Křesťanství nevyhovuje ani jedné z podmínek. Islám evidentně porušuje podmínku druhou. U první podmínky nemám dostatek informací. Mám však za to, že islám silně podceňuje racionální složku člověka.
Podobné téma:
Rozhovor s MuDr. Stanislavem Grofem - spiritualita, vědomí, věda ...
Ústí nad Labem, 13.11.2013
Jan Rýznar
