Láska a vztahy. Vztahy a láska - mezi partnery, rodiči a dětmi. Láska a vztahy mezi přáteli. Všichni to řešíme. Generace za generací popíše haldy papíru .... a vlastně stále začínáme znovu a znovu.
On mě nemá rád a já jsem již pro něj tolik udělala! Anebo naopak - mám jej ráda víc než on mě a tak mu to dám konečně vypapinkat.
Táta má raději sestru než mě! Moje děti mě nemilují, jsou nevděčné.
Každý známe tyto otázky, váhání a rozpaky. Existuje nějaká jistota lásky? Můžeme si lásku nárokovat?
Milovat sám sebe, to je jediná láska se kterou můžeme a máme automaticky počítat.
Všechno ostatní z této naší schopnosti a jistoty vychází.
Pokud se nám takto podaří vychovat naše vlastní děti - dali jsme jim vše podstatné.
Milovat sám sebe - hezky se to poslouchá - ale jak na to? Možná od základů. Začít opakovanou otázkou:
Kdo jsem já?
Jak se chceš mít rád, když nemáš elementární představu, kdo jsi? Jak tě potom vůbec mohou mít rádi druzí?
A pak hned další otázky: Jak se mohu a mám mít rád? Co mi právě teď schází a mohu si to sám poskytnout?
Druzí jsou naším zrcadlem. Nikdy nebudeme spokojeni se vztahy kolem nás, pokud nepochopíme to základní:
Milovat sám sebe. To je skutečně jediná láska se kterou musíme umět automaticky počítat ve všech situacích našeho života.
Nemůžeš si nárokovat od druhého lásku, pokud nechceš mít rád sám sebe.
Mít rád sám sebe - a to bezpodmínečně.
V lásce k tobě může kdokoli zaváhat, ale ty sám nesmíš - pokud tedy chceš být šťastný. Šťastný teď i potom.
Diskutoval jsem na toto téma se svojí dcerou. Řekla mi: "Ano,mám ráda sama sebe. V tom jsem egoista."
Milovat bezpodmínečně sám sebe, není egoizmus!
Egoista je ten, kdo si přivlastňuje něco, co mu nepatří. Egoista je ten, kdo krade druhým něco, co jim náleží.
Tohle je však docela něco jiného.
Skutečná láska září z nitra. Nikdo jiný než my sami ji tam nevloží.
Pokud v těžkých chvílích dokážeme projevovat lásku sami k sobě, bude k nám přicházet i od druhých.
Stejné přitahuje stejné.
.............
Pro úplnost také něco o "jistotě" Boží lásky.
Jistota Boží lásky neexistuje - mohou si za to sami křesťané.
Kdo ví kdy a zač se jejich Bůh na nás urazí a lásku nám odejme - dokonce prý i navěky.
Pokud začneme s láskou k sobě samým - a to bezpodmínečně - vše ostatní se narovná.
Pokud zakotvíme v jistotě lásky k sobě samým, brzy zjistíme, že nás tato "sebeláska" přesahuje a spojuje nás s těmi kolem nás.
To prý je základním Jeho projevem. Ale kdo ví ....
Podobné téme:
Sebeláska - tajemství mistrů.
Ústí nad Labem, 26.1.2014
Jan Rýznar
