Několik pravdivých výroků Obamy a Sarkozyho pobouřilo Evropu. http://zpravy.idnes.cz/papandreu-je-pomateny-rekove-jsou-nuly-rekl-sarkozy-obamovi-prx-/zahranicni.aspx?c=A111110_151014_zahranicni_brm Zato fakt, že pouze 5 ze 100 studentů českých pedagogických fakult má zájem na hlubším porozumění učiva nikoho nepobuřuje. Zkrátka nemají důvod - na všech evropských humanitních VŠ existuje úzus, co se bude učit a co se učit nebude. Kritéria pravdivosti a prospěšnosti nikdo nepoužívá. K obhajobě jakéhokoli titulu na našich humanitních VŠ - od Bc až po PhD - stačí vytrvalost a trocha servility. Uznávané "kapacity" se citují navzájem. Čím více servility, tím více citací. Tím větší "odborník, znalec a kapacita." Zkrátka pacifistická scholastika jako základní vědecká metoda na evropských humanitních fakultách. A servilita jako kritérium úspěšnosti.
Na začátku je scholastická neochota a neschopnost najít a pojmenovat kořen problému. Za ní následuje pravdoláskařské: ono se to samo spraví, hlavně nikoho neurazit.
Křesťanství mluví o Boží vůli a o tom, že Bůh napraví naše omyly chyby a zbabělost. K tomu, abychom tyto chyby nedělali, jsou prý jeho příkazy a zákazy.
V koho doufají evropští pravdoláskaři že napraví jejich neochotu k pravdě? Těžko říci. Nejspíš ani nemají odvahu si takovou otázku položit. Bůh, Aláh či Budha - jen prosím přitepleně neurazit. Někdo by se pro pravdu mohl zlobit.
Má naše Euroatlantická civilizace nějaká měřítka toho co jí prospívá a co jí škodí? Podle rozvíjející se krize a bezradnosti politiků nemá. Evropská politika na přelomu tisíciletí by se dala označit jako křesťanský havlokreténismus.
Řečtí socialisté desítky let budovali sociální systém na jaký si jejich země nikdy nebyla schopna vydělat. Když to v r.2002 bylo neudržitelné, tak ve spolupráci s evropskými bankami falšovali výkaznictví vůči EU. Evropské peníze na jednu stranu potřebují a na druhou stranu stávkují proti evropským úsporným požadavkům.
Do toho Papandreu vyhlásí referendum o přijetí evropské pomoci .... slova, která na jeho adresu pronesl Sarkozy s Obamou by měla znít nahlas a ne v soukromí.
Jasně vyslovená pravda je humanitními scholastiky označována za politicky nekorektní,
pobuřující a kontraproduktivní.
Včera jsem měl s jedním svým přítelem - vyučujícím pedagogiku - rozhovor na téma výchova na našich školách. Hájil jsem zkušenost, že výchova zapadne do nevědomí a projevuje se správnými reakcemi bez valného přemýšlení.
Bylo mi řečeno, že současná "humanitní" pedagogická věda tohle nepovažuje za výchovu. Že studenty učíme, aby vše zvážili a rozumově posoudili. K tomu prý slouží např. hodiny etické výchovy.
Naše psychologie - jako základ nauky o výchově - stojí tedy stále na křesťanském pohrdání emocemi a intuitivními reakcemi.
Jako letitý adept bojových umění mám zkušenost, že kohokoli s takovýmto postojem vypráskám jedna dvě.
Vážený a milý pane docente, doktore pedagogiky - jehož si pro jeho lidské kvality vážím - kolik rozhodnutí za den uděláte?
Zkuste si malé cvičení. Vemte si nějaký kus papíru a natáhněte si na 60 minut budík. Pak si dělejte čárky, při každém rozhodovacím procesu. Včetně úvahy při chůzi: vlevo či vpravo. Včetně toho, kdy jdete po chodníku a o někom řeknete: ten je mi sympatický a ten zase nesympatický. Jestli referát do školy vytvořím anebo obšlohnu.
Pak se na ten papír podívejte a jen tak letmo odhadněte, kolik z těchto rozhodnutí bylo vědomě zvažováno ...
Ještě stále můžeme hájit NÁZOR současné pedagogiky, že nelze říci, že by se produkt výchovy ukládal a projevoval v nevědomí?
A co síla kolektivního nevědomí? Raději nic, na našich psychologických fakultách existuje KŘESŤANSKO - ATEISTICKÝ úzus, že nevědomí je jen nějaká neprokazatelná teorie.
Jak chcete slepému od narození prokázat existenci světla?
Kdo z našich pedagogů bude mít odvahu říci,
že naše psychologie je snůška teorií, které nikdo neověřuje?
Zkrátka se všichni tváří, že tohle nelze prokázat a dále si nevzájem potvrzují své profesorské tituly. To, že začínají být pro smích všem, kteří zachovali zdravý selský rozum jim nedochází.
Jak to souvisí? Tomáš Baťa na začátku 20. let řekl, že ekonomická krize není ekonomickou krizí ale krizí morálně - etickou.
Klasická řecká etika zažitého a přirozeného správného jednání, které přináší dlouhodobý prospěch:
"vražda na tyranovi není zločinem",
je celospolečensky nahrazována pánbíčkářským: "abych neurazil".
Quo vadis, společnosti zbabělých teplomilců?
Podobné téma: Za co platíme ministra školství a jeho zaměstnance? x pí.Teplá
Ústí nad Labem, 11.11.2011
Jan Rýznar
