Domov

Bylo nám řečeno: kdo židli má bydlí. Přidej si stůl a chybí Ti už jen dům. Vando, - :-) - Tobě to nestačí?

 

Domov je síla, která tě volá.

Domov je stesk, který tě hledá.

Domov je stěna a hráz, Domov zastaví příval.

Domov je Muž, Žena a dítě - ale táto, je to tak vždycky?

Když odejde Muž, Žena či Dítě - co z Domova zbude?

Domov je síla, která tě v cizině kryje.

Domov je Děda i Bába, přestože oba již země dávno kryje.

Domov je ticho, hudba i lomoz.

Domov je pole, kraj i řeka.

Domov Ti navrací vítězná válečná vřava.

Domov je srdce, torna i Cesta.

Domov je Žena, která tě náhodně potká

Domov je Dítě, které u hřiště slzí.

Domov je Tělo, které jsi na chvíli dostal.

Všechno bylo úplně jiné. Proč je to teď zase tak stejné?

Tělo, animus, anima, vnitřní dítě, které otázky klade.

Prostě proto, že  se to tak děje.

Úsměv i slzy v Domov se mění.

Projeví se Harmonie, síla Rovnováhy.

Bez ní Domova není.

A s ní - Domov je s Tebou.

I když v dáli v zemi cizí opět hlína tělo přijme.

Ústí nad Labem, 22.3. 2013

Ing. Jan Rýznar