(Agentura Střelená Kachna) Životní prostředí v třetihorách bylo podstatně zdravější, státní dluh nula celá nula, vykořisťování pračlověka pračlověkem prakticky neexistující a přesliček dost pro každého. A to je jen bodový souhrn. Při bližším pohledu vystoupí přednosti této epochy tak plasticky, že máte přímo chuť se rozeběhnout do nejbližšího autobazaru a nechat se zapsat do pořadníku na stroj času.
Považte sami.
Během ranní hygieny se nemusíte strachovat, že by v potůčku přestala téci voda nebo že by vám majitel jeskyně pohrozil výpovědí nájemní smlouvy. Televizní zprávy neexistují, takže nic nevíte a bezstarostně vyrazíte do nejednotného zemědělského družstva, kde s neartikulovanými skřeky na rtech začnete okopávat tuřín. Pokud se budete zahnutým klacíkem ohánět dostatečně zručně, brzo to dotáhnete až na členství v Brigádě prvobytně pospolné práce. Do toho vám zurčí potůček, bzučí včelky a s trochou štěstí vám z vyvýšeného pahorku k dobré náladě zapěje i vyhlášený trubadúr doby meziledové, praprapraprapradědeček Karla Gotta. A ten měl ve skalním výklenku nějakých Zlatých pterodaktylů!
A taky bych vám přál vidět ten mejdan, když jeden koumák ze sousední tlupy vynalezl kolo. O té pařbě se vyprávěly legendy ještě v pozdním pliocénu. V takovém pracovním prostředí zapomenete i na dočasnou neexistenci demokracie a chytrých telefonů. Vesele se škádlíte s ostatními pokročilými lidoopy a na obzvlášť vyvinuté samice vyzývavě poškubáváte nadočnicovými oblouky.
Při výběru družky nemusíte přikrašlovat své resumé, šprtat Prašejkspírovy Sonety nebo utrácet sobolí kožky za předražené diamanty. Stačí dobře mířená rána kyjem a vyvolená je vaše. Vzhledem k dobovému nedostatku polystyrenu je však nutno pečlivě zvážit sílu úderu. "Příručka zdvořilého barbara" doporučuje razanci tenisové rakety při kraťasu. Po správně provedených námluvách můžete vytáhnout majzlík a ještě za tepla se o radostnou novinu podělit vytesáním nového statusu do kamenné zdi vašeho Facebooku. Ať všichni vidí, že na ten kyj máte.
Změna rodinného stavu přinese postupem času další výhody. Místo kořínků a sušených sarančat budete mít každou neděli na stole mamuto-knedlo-zelo. Sek a Zula se vám roztomile pletou pod nohy a časem zaskočí i k sousedovi pro dva žejdlíky vývaru z fermentovaného ječmene. Ráno vás pak probudí buď pražená káva a nebo přímo pražena: "Teda táto, ty seš zase zřízenej jak neandrtálec".
A koloběh člověka pracovním dnem se opakuje.
Důležité upozornění pro dítka školou povinná: výše uvedený traktátek je tendenční, důsledně nepřesný a místy až historicky zavádějící. V žádném případě jej necitujte jako zdroj v hodinách dějepisu.
Tento příspěvek vznikl z reakce na článek pana Jana Polaneckého "Za komunistů bylo líp", s jehož obsahem (nikoliv titulkem) vpodstatě souhlasím. Touto víkendovou kratochvílí chci jenom říci, že posuzovat dvě období je vždycky trochu ošemetná záležitost. Každá doba má své plusy a mínusy. To je jako když si máte vybrat se kterou slečnou budete chodit. Vy máte radší Moniku, protože má dlouhé vlasy a umí plynně francouzsky, ale váš soused pošilhává spíš po Katce, která peče lepší buchty a kolem krku nosí krásný rudý šátek. Důležité je, že dneska si tu holku můžeme skutečně svobodně vybrat. Za předchozího režimu jsme museli všichni povinně balit Marfušku. Asi aby jí pod tou jedličkou nebyla zima.
To, že za socíku bylo líp je podle mého soudu optický klam, který je zapřičiněn několika faktory.
1. Jisté části populace se skutečně žilo lépe.
2. Lidé mají všeobecnou tendenci idealizovat minulost (všichni jsme byli mladší)
3. Během "divoké" privatizace se velká část státního majetku dostala do rukou kádrů a veksláků (namísto podnikavých a slušných lidí) a takovýto způsob obohacení přirozeně plodí odpor a následně sentimentálnější pohled na "staré pořádky".
Pokud se ale podaří korupční složku ekonomiky potlačit, tak si myslím, že tento názor za čas vymizí. Stejně jako vymizeli dinosauři. Snad nám matička příroda nějaký ten ideologický asteroid sešle.
