Hrátky s trollem

Nemohl jsem si nevšimnout, že v uplynulých dnech prudce stoupla četnost výskytu slova "troll" v diskusích. A protože mám rád norskou kulturu a toto slovo k nám zabloudilo právě ze Skandinávie, rozhodl jsem se spáchat malé nahlédnutí do historie těchto pozoruhodných stvoření.

Trollové jsou nadpřirozené bytosti jejichž původní domovinou byla severská mytologie. Z ní se postupem času rozšířili prakticky do celého světa a posléze pronikli i na Internet. Většinou jsou znázorněni jako oškliví skřeti či obři s neforemnými těly a obrovskými frňáky a jejich hlavním povahovým rysem je, že jsou nerudní a přihlouplí. Lidem většinou škodí, ale počínají si při tom tak neobratně, že se v průběhu děje často sami znemožní.

O původu slova "troll" se vedou spory. Část lingvistů se domnívá, že slovo pochází z norského slovesa "a trylle", které v podstatě znamená kouzlit či zaříkávat. Jiná část si ovšem myslí, že "troll" pochází z nějakého blíže neurčeného starogermánského výrazu, který mezitím zanikl. Na každý pád je toto slovo nedílnou součástí skandinávského jazykového podhoubí. Například norský výraz "a ga troll i ord" (jít slovně na trolly) znamená, že když o něčem nepříjemném nebo nešťastném budete mluvit, tak se to pravděpodobně vyplní. Odpovídá tedy zhruba českému Nemaluj čerta na zeď. Ve švédštině najdeme podobnou frázi - "när man talar om trollet, sa är det inte langt borta" (zhruba když mluvíte o trollovi, nebude asi daleko)

Jednou z prvních zmínek o trollech je starý islandský epos Edda, konkretně jeho druhá část "Skáldskaparmál". Báseň sice pochází zhruba z roku 1220, ale popisuje dávné setkání básníka Bragi Boddasona s trollem (tedy přesněji s trollyní) a to se datuje ještě hlouběji do minulosti - přibližně do 9. století. Troll v této básni sám sebe charakterizuje takto:

(překlad do češtiny jsem splichtil z překladu anglického)

Po mnoho století přežívali trollové v pověstech a pohádkách a neměli tudíž ani konkretního autora, ani konkretní fyzickou podobu. V některých pověstech vystupovali jako kamenní obři, v jiných jako zlé přízraky, ošklivé čarodějnice, pohanští polobůžkové či podivínské nestvůry. Ojediněle jsou trollové i docela podobní lidem a v takových případech své děti zhusta vpašovávají do lidských příbytků na vychování (jsou to tedy jakési pohádkové kukačky). Dokonce mám podezření, že se na základě tajné smlouvy mezi Thorem a praotcem Čechem dostal malý kontingent trollů i k nám, pravděpodobně v rámci výměny studentů.

V roce 1814 se Norsko vymanilo z dánského vlivu a přijalo svou první ústavu. Bylo potřeba definovat "norskost" a očistit ji od nánosu "dánskosti". V průběhu hledání národní identity - v procesu ne nepodobném našemu národnímu obrození - se dva pohádkáři, Peter Christen Asbjornsen a Jorgen Engebretsen Moe, rozjeli po celém Norsku a začali shromažďovat a zapisovat pohádky, které před tím existovaly pouze v ústním podání. Jednou z nejznámějších je Zámek Soria Moria (Soria Moria slott). V ní ovšem trollové hrají pouze druhé housle. Chcete-li je slyšet s prvními, přečtěte si třeba (volně přeloženo) Jak chlapec přechytračil trolla (Askeladden som kappat med trollet).

Pokud přijdete s trolly do styku, je třeba mít na paměti určitá protokolární specifika. Trollové jsou plaší a pokud na ně dopadnou sluneční paprsky, tak podle pověstí na místě zkamení. Možná proto se tak rádi zdržují v temných diskusních šachtách pod individuálními blogy a neradi z nich vylézají. Také vězte, že trollové mají pouze tři prsty, takže pokud je v diskusi přes ně klepnete, poškodíte jim značnou část jejich prstové kapacity. Nemusím jistě zdůrazňovat, že trollové jsou nebývale pomstychtiví a zapšklí. Takže dvakrát měřte a jednou klepejte přes prsty.

Je jasné, že soužití s těmito zlomyslnými potvůrkami není žádný med a v průběhu staletí se našla celá řada statečných ochránců pořádku, kteří se nezalekli kleteb, kouzel a zlověstného funění a trollům se směle postavili. K nejznámějším trollobijcům patří Frodo Baggins z Tolkienova Pána prstenů, Peer Gynt ze stejnojmenné divadelní hry Henrika Ibsena a blogger Jan Hanák ze serveru iDnes.

A protože se jako příležitostný trollolog o tuto problematiku také trochu zajímám, neodolal jsem pokušení a pokusil se metodou pokusů a omylů stanovit, kde přesně - podle úsudku posledně jmenovaného - hranice trollí říše leží. Pod každý jeho článek jsem napsal jeden diskusní příspěvek a trpělivě čekal, zda bude smazán jako trollování. Tady je výsledek mého improvizovaného experimentu.

Diskuze o diskuzích aneb Jak se trollujeme svobodou (status: zatím nesmazán)

Jenom technickou poznámku. Podle posledního almanachu OSN je troll obecný i o něco vzácnější troll bergenský na seznamu chráněných živočichů, tak ať nemáte oplétačky s Bruselem. Ideálně by se trollové měli krmit lofotskými treskami, ale v zajetí nepohrdnou ani politickými troskami. V přírodě se vyskytují zejména pod převislými skalami či pod mosty, takže na Internetu nalézají přirozené útočiště v diskusích pod články. V úctě,
Det Siste Tsjekkiske Trollet

Válka s trolly aneb nekompromisní eliminace (status: smazán)

Tak "Válku s trolly" jsem si odfajfkoval a doufám, že bude následovat "Ze života trollů". Čapkovskou trilogii bych zakončil "Továrnou na Administrační Absolutno". A teď mě prosím omluvte, musím stihnout trollejbus.

Výzva všem svědkům a obětem kyberšikany! (status: smazán)

Tady Kotas, tady Kotas, mám dotaz. Občas mi kyberšikanéři spáchají pod blogem nepředložený diskusní příspěvek a já bych je také rád vymazal, ale nevím jak na to. Jsem mazal začátečník. Jako evropské kapacity v tomto oboru bych se Vás rád zeptal na jeden technický detail - a to zda mažete opodeldokem a nebo voskem na lyže. Níže si někdo všiml, že Vaše diskuse vypadá jako noty na buben a musím tento názor potvrdit. Údery jsou skvěle synchronizované. Podle efektní kombinace zadních direktů a levých háků tedy soudím, že nemačkáte tlačítko DELETE nahodile, ale že svou činnost podřizujete přesnému rytmu. Proto by mě zajímalo, zda při mazání upřednostňujete jamb a nebo trochej. ps. Toto je sociologický experiment. Vzhledem k tomu, že jste ponechal můj příspěvek pod prvním článkem, ale smazal ten pod druhým - přestože se oba nesly ve stejném duchu - nezbývá mi než hranice Vaší blogosféry vykolíkovat empiricky a to metodikou binárního vyhledávání (binary search algorithm). Kdykoliv příspěvek ponecháte, posunu se o půl intervalu k příspěvkům již smazaným, a kdykoliv příspěvek smažete, posunu se o tutéž délku k příspěvkům ještě nesmazaným.

Přemožitelka Zuzka a trochu té sebereflexe, no! (status: zatím nesmazán)

(dnes se budu trollování úmyslně vyhýbat) Za svitu petrollejové lampy jsem si přečetl Váš elaborát. Jako amatérský chytrollín a praktikující astrollog se pochopitelně o vývoj této ságy zajímám. Ovšem Vaše rozuzlení mi vyrazilo dech: ty zatrollené ženy! Odhazuji tedy v dál svou kašpárkovskou čapku s trollničkami a pln optimismu volám: Trolletáři všech zemí, spojte se!

A teď mě prosím omluvte. Musím zkontrollovat stupeň vypečenosti kachny míru, jejíž oškubané tělíčko se Vám podařilo nabušit palicí do kastrollu.

Válka s troly: jdeme do finále (?) (status: zatím nesmazán)

Dobrý den. Promiňte, že obtěžuji, ale doneslo se mi, že existuje jakýsi "banlist". U nás v Převýšově se teď o ničem jiném nemluví. Každý by na něm chtěl být. I hasiči budou v sobotu dělat tombolu a první cena bude připsání na list. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli by to nešlo nějak zaonačit, že bych se jako na ten banlist taky dostal. Nechci to zadarmo. Mám v Převýšově angreštový sad a mohl bych se revanšovat zavařeninou.

 (Panu Hanákovi děkuji za citlivé posouzení mých příspěvků a tím i za upřesnění polohy rozhraní. Za jeho snahu mu posílám malý hudební dárek a přeji hodně štěstí v dalším boji.)

Autor: Jan Řeháček | pátek 18.7.2014 9:09 | karma článku: 16,51 | přečteno: 698x
  • Další články autora

Jan Řeháček

Impresionisté na hladině

9.3.2024 v 9:09 | Karma: 22,50

Jan Řeháček

Není větvička jako větvička

9.2.2024 v 9:09 | Karma: 19,45