Nikdy nekončící cesta Franka Sinatry

Význam světově proslulého barytonu nebo majitele své hvězdy na holywoodském Chodníku slávy asi nejlépe, byť poněkud glorifikovaně, vystihují tato slova, které napsal pro časopis Rolling Stone Record Guide Stephen Holden v roce 1983: " Frank Sinatra je historie populární hudby. Jako Presley a Dylan – jediní další bílí Američané od roku 1940, jejichž popularitu, vliv a mytickou moc lze porovnávat se Sinatrou – bude Sinatra žít navždy. Prakticky vynalezl frázování moderních populárních písní.“ Věčný nakonec nebyl ani Lenin, natož Sinatra, a jelikož před více než měsícem zemřel i jeho syn, Frank Sinatra jr., připomeňme, že jeho otec, Francis Alberta Sinatra, odešel z tohoto světa 14. května 1998. Bylo mu 82 let. Udělejme tedy o osmnáct let později několik zastávek na jeho nikdy nekončící cestě. Byl člověkem, který se coby umělec angažoval jak ve společnosti, tak v politice, čímž způsoboval určitou kontroverzi ke své osobě. Proto je jeho odkaz něčím, co si stojí za to připomínat.

Díky kotoučovému magnetofonu Tesla B4 ANP220 mých rodičů jsem slyšel Francise Alberta Sinatru, jak zní celé jméno ikony amerického zábavního průmyslu 40. let, kdy se proslavil coby sólista s orchestrem Tommy Dorseye, už jako dítě. Ten hlas z magneťáku mi učaroval svou "teplou příjemnou barvou" a kariéře tohoto rozporuplného umělce jsem věnoval v následujících letech něco málo své pozornosti. Snad jako důkaz postačí, že jsme s kapelou skladbu "My Way" zařadili mezi naše nejoblíbenější a nejhranější cover songy. Ačkoliv na tomto faktu má větší podíl verze této písně v podání Sida Viciouse.

Sinatra byl mnohokrát obviňován ze styků s členy mafie a z toho, že jeho kariéru na podporoval organizovaný zločin. J. Edgar Hoover Sinatru podezíral, jeho spis u FBI dosáhl 2403 stran. Sinatra však nikdy nebyl z žádného zmiňovaného zločinu obviněn. Podle Sinatry byla vytvořena postava Johnnyho Fontaina v Puzově Kmotrovi. Americký novinář Pete Hamill ve své knize ´Why Sinatra Matters´ zmiňuje, že byl "nejdůkladněji vyšetřovaným americkým umělcem od dob Johna Bootha". Ten ovšem spáchal atentát na prezidenta Lincolna. Na druhé straně spektra najdeme i jinou tvář Franka Sinatry, neboť hrál významnou roli v desegregaci nevadských hotelů a casin v 60. letech a podílel se na mnoha dalších charitativních projektech. Ať byly jeho činy vedeny jakýmikoliv pohnutkami, viděno dnešní optikou, nebyly prvoplánovitě konformní či politicky angažované. Jako syn sicilského hasiče a imigrant z vlny konce 19.století dobře vnímal rozdíly v sociálním postavení a tím pádem byla jeho hnacím motorem ctižádost a touha prosadit se. Byť někdy za jakoukoliv cenu. Vždy dokázal po pádu z výšin najít cestu nebo způsob, jak se dostat zpět na vrchol a velmi efektivně svůj comeback zhodnotit.

Oproti této temnější stránce byl Sinatra "majitelem" dokonalého hlasu, zpěvák výborných technických kvalit, schopný dokonalého vcítění do písně a splynutí s atmosférou, která byla a je z jeho projevu vždy patrná. Ať se vám jeho tvorba líbí více či méně. Mezi největší hity patří mimo publikované"My Way" nebo "Something Stupid" i další songy - "Strangers in the Night", "I´ll Be Seeing You","East Of The Sun", "I´ll Never Smile Again", "Night And Day" nebo "Fly Me to the Moon".

Za zmínku stojí i jeho herecká kariéra, za všechny jeho filmy připomeňme alespoň oskarový "From Here To Eternity" z roku 1953 nebo skvělý válečný snímek "Von Ryan´s Express" z roku 1965.
 

Je několika násobným držitelem Grammmy, Oscara i Zlatých glóbů, ceny Johna Fitzgeralda Kennedyho, zlaté medaile Kongresu, Ceny Jeana Hersolta za humanitní přínos a desítky dalších, které už ani nemá cenu jmenovat. V Las Vegas je po něm pojmenována ´Frank Sinatra Drive´. Význam Franka Sinatry asi nejlépe vystihují ona slova v úvodu, které napsal pro časopis Rolling Stone Record Guide Stephen Holden v roce 1983. O jeho pěveckých kvalitách není po více než sto letech od jeho narození pochyb. Kvality lidské či morální asi budou nadále dělit veřejnost na jeho fanoušky a odpůrce. Otevřená podpora mafie a s tím spojené společenské postavení se styky na rodinu J.F. Kennedyho, mnohé další finanční machinace, skandály a neprokázaná obvinění mohou vrhat letmý stín na jeho uměleckou kariéru. Pokud ovšem budeme v jedné formě odlévat písmenka a zároveň kulky do pistole.
 

Frank Sinatra zůstává nadále tím zpěvákem, který mi stále připomíná, že hudba nemá žádné věkové limity ani jiné hranice, tím spíš, že při poslechu jeho desky „Strangers In The Night“ jen zavřu oči a představím si ten starý, kotoučový magnetofon, symbol blaženého dětství  v "ráji rádiového socialistického popu".