Zítřejším odbitím 10. hodiny ranní bude veřejnosti otevřena exkluzivní výstava erotických kreseb krále českého komiksu Káji Saudka. Expozice, nazvaná příznačně 18+, představí veřejnosti jedinečný soubor děl s tématikou erotiky
To hlavní, co se mi třeba o půlnoci k filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku vybaví jsou komixové animace z dílny malíře a grafika Káji SAUDKA. O něm, jeho marném boji, nesmrtelném odkazu, jeho muzeu a současné výstavě Kája Saudek 18+ v Tančícím domě pojednává mých pár řádek.
Kája Saudek je významný český malíř, komiksový kreslíř, ilustrátor a bratr fotografa Jana Saudka. Od dětství, kdy si společně s bratrem prošel koncetrační tábor ho tak trochu provází nepřízeň osudu. V padesátých letech nemohl z politických důvodů studovat, stal se tedy technickým kresličem a kulisákem ve filmových studiích na Barrandově. Až když následně v roce 1966 použil Saudkovy kresby Miloš Macourek v úspěšném filmovém trháku" Kdo chce zabít Jessii ?". zdálo se, že se kariéra talentovaného umělce začíná ubírat tím správným směrem.
Počátkem 70. let se několik let živil kreslením seriálů pro časopis Mladý svět, publikoval a kresli více. Ovšem po zásazích cenzorů, kterým se zdála Saudkova tvorba moc " pro západní a málo pokroková ", začala hvězda Káji Saudka pomalu opět zapadat. Památný je kupříkladu seriál kreslený na libreta oper ve kterém byli karikováni zpěváci populární hudby. Někteří, mj. Karel Gott proti tomu "protestovali". Poté byly komiksy v Mladém světě zrušeny. "Přežil" díky spolupráci s Českou speleologickou společností, která mu umožnila vydávat komiksy v nákladech několika tisíc výtisků jako materiál pro svou vnitřní potřebu (tzv. zájmový tisk). V následujícím desetiletí tak vyšly příběhy podle scénářů řady známých spisovatelů a scenáristů. V osmdesátých letech také spolu s Vladimírem Železným a Jiřím Grygarem spolupracoval na seriálu Slovenské televize Okna vesmíru dokořán. V devadesátých let byla prakticky všechna jeho díla znovu vydána, Kája Saudek se stal vzorem pro generaci jeho pokračovatelů jakými v současnosti jsou Štěpán Mareš nebo Miroslav Schoenberg.
V současnosti se Kája Saudek bohužel stále nachází v komatu od nehody v roce 2006. 13. května 2015 mu bylo 80 let. Ať to s Kájou Saudkem osud myslí jakkoliv nehezky, jeho práce nás nikdy neopustí. I díky výborně vedenému a zajímavě koncipovanému muzeu, které funguje již od 9.prosince 2011 v centru Prahy.
Muzeum se nachází v ulici 28. října, nad klubem Batalion, který je také vyzdoben Saudkovými kresbami a tak dotváří atmosféru 50. a 60. let v USA. Na celém interieru výtvarně spolupracovala Berenika Saudková, dcera Káji Saudka. Není obvyklé, že je muzeum celé věnováno komiksu, natož jedinému autorovi. I proto je toto muzeum unikátní, nejen v České republice.
Autor se věnoval široké paletě žánrů a technik. Typické jsou pro něj vnadné ženy, americká auta a mužní hrdinové. Zajímavé je že si jako předobraz vybíral skutečné osoby. Například Generál-seržant Xerona, což byla hlavní záporná postava, byl jeho bratr Jan, s kterým měl tenkrát rozepře. Pro krásnou Muriel, si vybral herečku Olgu Schoberovou, tehdejší Československý sexy symbol. V muzeu je k vidění ukázka z komiksu Pepík Hipík, Muriel a andělé, Lips Tullian či Honza Hrom. Samozřejmě jsou zde i plakáty z filmů, komiksové obrazy a fotografie ze života autora.
Důležitou součástí návštěvy muzea je výklad průvodce Murina pro kterého byl Kája Saudek vždy velkým vzorem a kterého již od dětských let obdivoval. Jak sama Berenika Saudková říká, je velká škoda že se s ním její otec nemohl seznámit. Murin je velmi talentovaný. Momentálně dodělává svou komiksovou knihu, Berenika mu velmi fandí a brzy se dočkáte i povídání s tímto pokračovatelem nesmrtelného Káji Saudka.
Kája Saudek 18+ v Tančícím domě
Výstava Kája Saudek 18+ je k vidění v rámci uctění jubilejního výročí autorových 80. narozenin v umělecké galerii Art Salon S v Tančícím domě od 17. 6. do 17. 9. 2015.
Americký styl kresby, pevná, dynamická linka, nadsázka, osobitý humor a zábavné popisky – to jsou hlavní atributy a charakteristické znaky umělecké tvorby Káji Saudka, kterých se držel i při tvorbě kreseb s erotickou a pornografickou tematikou. Unikátní výstava představí během letních měsíců návštěvníkům galerie Art Salon S nad 200 děl a nabídne unikátní příležitost zhlédnout dosud nikdy nezveřejněná díla shromážděná ze soukromých sbírek.
Odtajněný unikátní soubor kreseb zobrazuje celé spektrum erotické tvorby. Zatímco kresby s lehce erotickými náměty, jakými jsou napříkladDívka a můza, Návod na felaci nebo Deutsche models jsou k vidění v přízemí a v prvním patře galerie, kresby s pornografickým námětem jakými jsou například Láska u popelnic nebo Kurvárna byly umístěny do nejnižšího poschodí galerie.
Kája Saudek
Výtvarník ve filmech a seriálech
Kdo chce zabít Jessii (plakát a fiktivní komiksy ve filmu)
Čtyři vraždy stačí, drahoušku (dokreslované scény, fiktivní komiks)
Okna vesmíru dokořán (doprovodné ilustrace seriálu)
Komiksy
- Honza Hrom (1968, celkem 7 dílů, vlastní scénář, vyšlo v časopise Pop Music Expres)
- Pepík-Hipík (1969, celkem 4 díly, scénář Rudolf Křesťan, Karel Hvížďala, Karel Šmíd, vyšlo v časopise Čtení pod lavicí)
- Muriel a andělé (1969, podklady se ztratily, vyšlo až v roce 1991 v nakladatelství Comet, scénář Miloš Macourek)
- Muriel a oranžová smrt (1970, nikdy nevyšlo – část podkladů zmizela v tiskárně)
- Čtverylka (1971, 22 strypů,scénář Rudolf Křesťan, Haiduková, Tikalová, Pacovský, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Výprava ze Sixie, (1971-72,celkem 24 stran komixu, scénář Miloš Polášek, vyšlo v časopise Ostravský Kulturní Zpravodaj)
- Lips Tullian, nejobávanější náčelník lupičů (1972, námět Kvidon z Felsů, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Diamantová šifra (1972, celkem 12 dílů - nedokončeno, scénář Svatopluk Novotný, vyšlo v časopise Mladá Fronta)
- Fantom opery uvádí (1973, Rigoletto 10 stran, Carmen 15 stran, Dívčí válka - Šárka 11 stran, Dívčí válka - Vlasty skon 5 stran, scénář Jaroslav Pacovský, Jiří Šebánek, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Černý Filip (1974, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Major Zeman (1978-1979, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Pionýrská stezka)
- Tajemství zlatého koně (1979, vlastní scénář, vydala Česká speleologická společnost)
- Po stopách sněžného muže (1980, scénář Josef Nesvatba, vydala Česká speleologická společnost)
- Trať se ztrácí ve tmě (1980, námět V. Kafka, vydala Česká speleologická společnost)
- Stříbrný poklad (1982, námět K. z Felsů, scénář J.Weigel, vydala Česká speleologická společnost)
- Studňa (1984, celkem 12 stran, scénář Miloš Voš (Volný a Ščepka), vyšlo v časopise Film a Divadlo)
- Modrá rokle (1984, scénář Jaroslav Foglar, vydala Česká speleologická společnost)
- Peruánský deník (1984, Miloš Macourek, vydala Česká speleologická společnost)
- Konec Sahrbergovy bandy (1985, Jaroslav Weigel, vydala Česká speleologická společnost)
- Ztracený kamarád (1987, scénář Jaroslav Foglar, vydala Česká speleologická společnost)
- Arnal a dva dračí zuby (1988, scénář Ondřej Neff, vydala Česká speleologická společnost)
- Jeskyně Saturn (1990 – 91, scénář J. Foglar, vydala Česká speleologická společnost)
