.

Honzo, jako vždy - skvělé vzpomínky

Diky, Ivko, tentokrat to bylo trochu prekladatelsky narocne

tak první cesta z venčení, ať už trvá hodinu, celou noc nebo tři dny vede nejdříve k napajedlu. Vždy je určena odpovědná osoba která se o naplnění postará do 5 minut.

Není nad správnou organizaci, jedině pak může být čtyřnožec spokojený

Honzo, moc pěkné vzpomínání, jako vždy

Jitko, díky

Honzo, to mě nedávno přes skype navštívila paní mého věku z města Sušice. Kdysi jsme od nich koupili milovaného pejska. Opravdu mluvila bezmála dvě hodiny. Několokrát řekla, jak jsme si hezky popovídali i když já neřekl skoro ani slovo. Když já už doufal, že to chce ukončit, pokaždé si na něco zase vzpomněla a jela dál. Ještě že nezapínám kameru, volajícím vždy oznámím, ať jsou rádi, že mě nevidí, takže ani ona nemohla vidět jak u toho usínám. Rád se s lidmi bavím LAJF, ani dlouhé telefonování nemiluji.

Horste, dovedu si to živě předstaivt

Honzo, voni ty kočičí ženský jsou strašně upovídaný Ve zdejším blogovém prostředí se lze dočíst mnohého chytrého i hloupého, notně nemusí jít jen o blog, ale i řada diskusních příspěvků prozradí na autora mnohé, včetně toho zda je či není hloupý. Hloupej se pozná lehce, vyplivne jedovatou bolševickou slinu, možná se uspokojí. A vzhledem k tomu, že sám nic nevyplodí je spokojený se svou malostí a ubohostí. A jednou se vytratí navždy a nejspíše si toho ani nikdo nevšimne. Prostě nicota a zbytečnost. A tak se nenech odradit a piš ty kočičí příběhy dál a dál.

Pavle, díky. Kdepak odradit, už mě posílali do blázince i mateřské školky, ale coby správný kocour se nedám. Přeji Ti krásný den

Některé kočky jsou hrozně upovídané. Krásný den celé rodině.

To každopádně Danko, přeji hezký den též Vám a Vašim blízkým

a to kdybychom rozuměli kočičí řeči, když si kočky povídají o svém páníčkovi Pražákovi, jak si maže chleba sádlem, fotografuje pejsky nebo čistí boty, to by se to usínalo

pro Vás absolutně nereálné. Vy nerozumíte ani lidské.

zdravím mocHonzo, nezlobte se, já se vetřu...Vy jste pravý typ spisovatele pro kočičí komiks... pokud hledáte ilustrátora... jednu bych znala.

Dodnes strašně ráda vzpomínám na kazetu Kocour Modroočko... obložená dětmi z obou stran, usínalo se při písničkách toho příběhu...

Radko, též mě to párkrát napadlo, ale spíš než komiks, tak nějaké povídky. S klasickou formou publikování nemám zatím žádné zkušenosti, takže to nechávám zrát, ale nějaké formě spolupráce bych se každopádně nebránil. Modroočko byl ovšem nedostižitelný

Díky, přeji krásný den

Musím říct, že to, že jsou kočky tak ukecané jsem zjistila až nedávno. Když volám se svojí letošní (novou) kamarádkou, tak její kočka Emička ten náš hovor doslova moderuje. Možná pro další čtyřnohé spolubydlící. A umí to skvěle. Akorát, že si musíme dávat pozor, co říkáme:))))))

Moc prima blog!:))))

Tak tohle vypada na kocku prekladatelku Marie, diky