Jane, Jane... tak jak dokážeš vtáhnout čtenáře do pocitů a děje, to neumí nikdo. Děkuji. A prosím o něco veselého...

Jj, Marceli, to vtahovani mam rad. Diky za cteni

Honzo nevím co více napsat.

Díky za srdíčka, Dani

Jene

Zdeni

Taky by byla velká smůla, kdyby i druhý byl přenašeč té samé nemoci.

Bezpochyby.

To jsou různé osudy

Díky za čtení, Horste

Konec dobry, všecko dobry. Ačkoli, někdy jen probuzeny pud sebezáchovy ma poslední slovo.

Člověk si ten pud sebezáchovy ani nemusí uvědomit, možná právě kvůli němu se Václavovi dokázala svěřit. Díky za čtení.

Připomněl jste mi, když můj syn, který byl s manželem, nečekaně vběhl pod kola auta, bylo mu mezi 5-6 lety, předškolák. Byl v nemocnici, po týdnu se vrátil... Pamatuji si, jak se mi zhroutil svět, to není jenom fráze..., zhroucený svět existuje, tak jako zlomené srdce...

To věřím, Ivano, jste statečná ženská.

Tyhle příběhy, to je můj šálek kávy!!! Pohlazení, od srdce.

Ty pocity, jste Jane, napsal přesně!!!

Příběh...

Já nevím, nechci aby to znělo jako mravokárné odsuzování, ale já si neumím představit, že bych šla s někým cizím napoprvé do intimna.

I můj budoucí manžel měl se mnou dost přesvědčování než k tomu po nějakém čase chození došlo... :-)

Já vím, každý jsme jiný, navíc je úplně jiná doba...

Tak alespoň dobrý konec.

Z muzske strany je to dobyvani, z zenske odevzdani se, a my jsme zvykli, ze to chce svuj cas. Ale, Nadi, ocenuji svobodu dneska v tom, ze to kazdy clovek vnima tak, jak je mu vlastni, aniz by se vystavoval odsudku. Diky za cteni