Koukám do blogů a říkám, koukej co to tady máš ? Čtení od mazáka pana Pražáka, To se zase nachechtáš ...

A já pro změnu u Vašeho vtipného komentáře.

Posuzování podle visaček je hrozně nebezpečné, ono se totiž může stát, že majitel vytasí visačku, kterou dlouho skrýval.

Vašek

I to je možné, Vašku.

Já jsem takto vyšperkovaná šla na nákup. Celý velký nákup jsme seskenovali, zaplatili a když chceme odejít, tak se mě kolegyně zeptala: a ten svetr bude platit kdo? "Jak to kdo? Kdo by platil dvakrát?" A pod paží byla cedule jako kráva, nevím, jak jsem ji mohla přehlídnout. Ale naštěstí tento svetr už byl z dřívější doby a na krámu opravdu nebyl. Trapák.

Ivano, zazila jste v Cesku humorny serial Trapasy? Do tech by se hodil jak muj, tak i Vas zazitek😺

Zaujímavý článok i diskusia. Hej, nosíme rôzne visačky, nálepky, masky a ako píšeš, Honzo, žiť a nechať žiť.

Janka, to je léty prověřené úsloví.

Jo, tak jest

Dobré povídání, které mě přivedlo k reflexi nad tím, co je vlastně u člověka "visačkou kvality" z pohledu věčnosti. Vzpomněl jsem si taky na hořký, kritický film Juraje Jakubiska "Postav dom, zasaď strom"...

Marku, toť otázka přímo filozofická. Možná stačí málo, jen to, aby člověk vědomě nikomu neubližoval. Díky. 😺

Ještě že ty ženy se o nás starají

Bez nich bychom byli ztraceni, Horste. 😺

Někteří musíme nosit i tu se jménem. Dress code mám naučený z předchozího pracoviště, ale je pravda, že na tom aktuálním se na něm příliš netrvá. I já občas vystartuju v civilu, který už tak nesplňuje barvu. A ty kraťásky, co nosím ve vedrech, fakt příslušnou délku nemají.

Tak kraťasy jsem si do práce nevzal snad nikdy, leda džíny, když jdu třeba na bowling. 😺