Honzo, není co dodat. Naopak uděluji miliónovou karmu a stejně tak

Děkuji, Pavle, měj krásný den

Měl sem před lety takového spolupracovníka v zaměstnání, byl trošku odtažitý, moc se bál, že i nejmenší běžně přátelská pozornost od něj by se mohla špatně vysvětlit, ale pracovat spolu s ním bylo moc fajn. Jinak zajímavé bylo, že on sám na ty všelijaké pride parade atd. nadával, říkal, že jsou to nechutní exhibicionisté, což mu měli za zlé někteří jeho radikální soukmenovci.

Milý pane blogere Jane, každý člověk má v sobě kus chlapa i kus ženské. Snad se Vás to nedotkne, ale Vaše foto na mě působí také trochu méně chlapsky. Jenže problém je, že podpora stenopohlavně orientovaných lidí, vede k hrubému napadení rodiny.

Napřed jejich poruchu identity zapřeli lékaři (vyškrtnutí z chorob). I když lze léčit s úspěchem přes 2/3 nemocných, dnes je pomoc o kterou si mnozí žádají pronásledována.

Potom se i u nás schválil zákon o registrovaném partnerství. To přes sliby jakýchsi zástupců této komunity nestačilo, dnes požadují adopci dětí.

Lež podpory homopárů je v tom, že dnešní údajný vědecký světový názor tvrdí, že se lidé nerodí jako muž nebo žena, což má člověk přijmout a naplnit, ale jako společenská role, kterou si má zvolit. A v této genderové lži už není žádné místo pro plnou rodinu s dětmi.

Josefe, možná na fotce nevypadám jako správnej drsňák a taky jím nejsem. Nicméně, pokud Vás to zajímá, tak mohu ujistit, že má orientace je jednoznačná.

A pokud jde o to druhé, máte i nemáte pravdu. V přírodě nemá homosexuální jedinec pokračování, samec se sám aktivně nepáří a samice samce nepřipustí.

Otázka rodiny - dám příklad: Co je horší, zanedbané dítě dvou heterosexuálních alkoholiků nebo opečovávané dítě homosexuálního páru? Přiznám se, že sám na tuhle otázku nedokážu jednoznačně odpovědět, člověk by musel posuzovat případ od případu.

A za třetí, okázalé projevy nadřazenosti se mi hnusí, ať už jde o Prague Pride nebo cokoli jiného. Ale to samé Vám řekne i většina homosexuálů.

Jane, nic proti nim. Do chvíle, než Tě začnou "balit". To bych se vztekl. Zažil to někdo?

Jo, jednou. Ale stačilo rychlé vyvedení z omylu a byl pokoj.

mně je úplně jedno, jakou má kdo orientaci, řeším jen jedno: jestli je bezva nebo není. Ale když se tak nad tím zamyslím, tak je mi vždycky tak nějak podvědomě líto, že když je bezva chápek na chlapy, nemám u něj jako holka šanci...to mi je fakt líto, i v mým pokročilým věku...

To je přirozená reakce, Zuzano a jasně potvrzuje větu, že člověk je tak starý, na kolik se cítí. Takže se s tou pokročilostí moc neoháněj

říkám si, zda bych tu jinakost také poznal. Jinak přímou zkušenost nemám, nebo možná mám a nevím o tom (u jednotlivce, protože pár jsem ve svém okolí nezaregistroval). Ale nejspíš to bude tak, že někoho mohu znát i osobně, ale o jeho (její) orientaci nic nevím. Např. u Eduarda Cupáka by mě to taky nikdy nenapadlo.

Ano, Honzo, někdy to člověk o někom zjistí až po čase a třeba náhodou. A pak si prostě řekne "no a co?"

díky

Souhlasím. Znám několik takových mužů a jsou opravdu "fakt fajn".

.

Taky jich pár znám, jsou naprostí pohodáři a féroví

.

znám dva, jeden renomovaný právník a druhý je překladatel na volné noze.

Oba hrozně fajn a vždy se těším na setkání s nimi.

Nedivim se