Zdravím, hezký příběh.

Dík, též zdravím

Honzo věřím, že vzpomínky občas bolí. Ale ona to vidí, jak na ni krásně vzpomínáte.

Pavle, díky za návštěvu. Ty vzpomínky mám už napořád a nejen u Lindy, ale též u jejích předchůdkyň. Smutek se vždy časem zvolna vytrácí a mění v takový zvláštní pocit, že pro toho tvora mohl člověk něco udělat. Nakonec, ono je vlastně vcelku jedno, kolik měl ten tvor nohou

Vase kociciny se mi vzdy libi. Pokud se tyka vztahu mezi kockou a psem, zde je muj pribeh. Tomu uz je vice nez sedesat let. Meli jsme fenku vlcaka. Ta mela jednou stenata a jak to tehdy chodilo na vesnici byla utopena. Kocka take mela kotata a jednoho dne byla pryc. Zbylo po ni jedno kotatko a tak jsme ho dali nasemu psovi odchovat. Skutecne se to podarilo, vzala si ho za sve. Od te doby byly nejvetsimi prateli. Casto lezeli spolu na slunicku na dvore.

To je moc hezký příběh, díky

mámám všem vyfoceným a autorovi karmu.

Autor s díky zdraví a vyfocené podrbe, jakmile je zase uvidí

Honzo, dík za pohlazení po duši. Jak  krásným textem, tak nádhernými fotkami! 

Hezký den, zvířátka a lidi!

Horste, Tobě též, nejen hezký, ale i klidný

A co ty vospalky? Že se nestydíš

Tak to je zřejmě známka určité nedůslednosti vůči dvounohému služebnictvu

Pěkné počtení i pokoukání 

Dík, Jitko

Vskutku velkorysá šlechtična

Velkorysost je výsadou (nejen) královen

Oni se očuchají, zaprskají a najdou si každý nějaké bezpečné místo. Krása!

Jo, holky by to mezi sebou zvládly celkem rychle, ale možné to není ani teoreticky, protože Ajka je horalka a Elinka měšťanka, takže jedna by přišla o prostředí, na které je odjakživa zvyklá.