já mám děti malé, ale pravdu díte -  bordel, který dokážou vyprodukovat za jedno odpoledne je neuvěřitelný. Moc jste mě ujištěním, že bude hůř, nepotěšil. ale nadhled, s jakým jste to sdělil, mě pobavil. Děkuji za pozitivní ladění tváří v tvář nadcházejícím stečím.

Díky. To víte, jsou to naše děti, náš život. Ale jestli máte trochu dobrodružnou povahu, tak se při těch starostech i pobavíte.

Jo!

.

Skvělý článek osobně se nacházím ve fázi 3.ufff...

Hlavně vydržet

 uf, to jsem se zase nasmála....Když dospívali synové, nemohla jsem pochopit,že jim takovej bordel nevadí ( včetně bobků potkana pod postelí nejstaršího chovatele)...Občas je k bleskovýmu úklidu donutila návštěva kamarádů, které jsem odmítla pustit do obýváku...Pak z bordelismu mladší syn vyrostl, ale staršímu to zůstalo i teď, když žije sám...Což mi je ovšem putna, páč mého bytu se to už netýká. Horší ovšem je, že má osmnáctiletá dcera má v pokoji něco tak nepopsatelného slovně, že bordel u kluků byl odvárek...Popis toho, co je možný u ní najít, tu snad ani nebudu ventilovat. Záchranou se stalo, že se za pět minut dvanáct přesunula dočasně do bytu k otcovi, který mi tvrdí, že si ta holka po sobě uklízí...Určitě kecá.Pořád otálím s tím, ten její pokoj dát do kupy-padne na to celý víkend a ještě riskuju nařčení z narušení soukromí...Asi ten pokoj zamknu a zahodím klíč.Ovšem-za chvíli ho bude potřebovat nejmladší syn...tak nevím...Hlavně si to neberme osobně, že ano....

 Kdepak osobně, to by byl "přímý spoj do Bohnic." Ale ruku na srdce, kdysi jsme sami nebyli o moc lepší. Nebo alespoň většina z nás, abych někoho náhodou neurazil.

u nás je uklízecí terorista mamá a já s dětmi oběť, tak mi to ani nepřijde

Ou, to není příznivá variace

.

 Tak já dostávám pravidelně vynadáno kvůli prachu na žaluziích. Na to, že jsem měla shnít ve špíně, docela slušný výsledek. Dlužno dodat, že mamka si po sobě vždycky umyje hrnek a můj pokoj v rodném hnízdě ponechala v původním stavu...

...a proto nemáme žaluzie :-)

Honzo, jste můj balzám. Stála jsem dneska ve dveřích pokoje teenagera a vyjasňovala mu, že prostě MUSÍ uklidit, jinak ze zcela objektivních důvodů skončí v dětském domově a jeho otec v těžkém žaláři. Podiskutoval, hluboce se zamyslel a zeptal se, jestli v tom domově aspoň slušně vaří.

x

Nicméně, zítra na něj šlápnu...není zbytí :-). Díky moc.

Jani, potěšení je na mé straně a poděkování též. Tak zítra pevné nervy

Karma.

Vaše postřehy jsou nejen geniální, ale i universálně platné.

Jakobyste popisoval vývoj našeho už dospělého dítěte. Dokud byl doma, dveře jeho pokoje se důsledně zavíraly, a to z obou stran. On je zavíral, abychom k němu neviděli - a my vlastně ze stejného důvodu .

Když teď přijde k nám, hnedle sekne nějakou kytku v květináči, hezké prostírání, látku na závěs a všelijaké jiné krásno, na které koukal, když byl doma, dost posupným pohledem.

Díky. Ono se to psalo samo, zažili jsme to ve dvojím holčičím vydání, a asi to opravdu platí dost obecně.

... kdysi jsem v trochu jiných souvislostech (ale ne od věci) slyšel... "bordel v bytě, zdravé dítě...."

To zní zajímavě