z Pankráce znám podobnej příběh, to takhle odjeli Ukáčka domů a nechali venku 2 měsíce kocoura...pak se vrátili a zase ho vzali domů..pak odjeli a už se nevrátili...kocoura má moje skorotchýně....

Šárko, tuším, že když jste té paní přidělila statut skorotchýně, tak je zaručené, že ten kocourek už nikdy nezůstane opuštěný.

Díky, Ivano

Také nám stejní tvorové pobíhají po domě. Půl dne je nevidím, ale stačí otevřít lednici a mám je všechny tři u nohou. A dělaji se jak mě milují

Ano, Dani, mají na to šestý smysl

Ta je krásná. Naši mladí mají taky takovou a ještě kocoura černobílé barvy.

Jestli jsou po Vás, Mileno, tak u nich budou kočky určitě v těch nejlepších rukou

Nechala domácí kočku lítat v ulicích, že se o sebe postará???

Ano, tohle jsem si nevymyslel

Od koček je možné se učit jak se dá usnout kdekoliv a kdykoliv

... a v jakékoli pozici

Mám tady kočku a nedaří se mi ji zbavit ! Přes den pobývá v v "Poloobytné gara", užívá Wi-Fi a vyhřívá se u kamen, kde ji topím. Dozírá, jak sepisuji voloviny ! Moc neotravuje, požírá si kuřecí syrové a furt spí. Hurá ! K večeru nějak vypochopí, že odcházím do RD a číhá ! Vypochoduje a domáhá se "Šlapání po peřině!". Přikládá tomu obrovský význam ! Ocasem mi ztěžuje čumění na TV - Usne na hrudi, nemohu se otočit ! Ráno zase otravuje a chce do garáže ! Říkám dceři - "To není možné, aby do 2 kg tvor mi tady organizoval život" ! Dcera moudře a pravdivě praví - "Co se vzrušuješ otče, vždyť je to ztělesnění duše - tvé zesnulé matky!". (Doslova). Tak jo, jdeme, už je zase nachystaná ! ...

Správně, není Vám pomoci (ostatně jako ani mně)