Honzo, smutné to čtení, bohužel ze života.

Tak už to je, Pavle, s tím nic nenaděláme. Díky za nakouknutí a komentář.

Pane Pražáku,děkuji za celou rodinu za krásné rozloučení s Míšou

Pro mě to byla samozřejmost, hlavně jde o Vás. Držte se, však Míša je s Vámi

Čtyři německé ovčáky a pár milých oříšků jsem ve svém životě oplakala a věřte, že smutek byl stejný, jako když přijdete o dobrého přítele.

Kdo psa neměl, nepochopí, jak moc bolí jeho odchod.

Baxovi táhne jedenáctý rok, klouby bolí, pokulhává, ale jak je šance vyjít do ulic, je někdo jiný. Srovná krok, pookřeje, venku je pořád ten krásný pes Rex, za kterým se každý otáčí.

To na něm obdivuji, jak se dokáže hecnout, je to nejen obdiv, ale i velká inspirace pro mě.

Tak tomu naprosto rozumím, aktivita je něco, co potřebují nejen ti čtyřnozí, ale též my dvounozí. Přeju mu ještě spoustu krásných procházek venku

Honzo, mám slzy v očích.. je to 3 týdny,co Šmudla...

Šárko, netušil jsem, soucítím

A zase smutním ach jo! Přesto díky za článeček

Jitko, dik za nakouknuti, tohle zname vsichni.

Také jsem se rozbrečela. Mám tam za duhovým mostem 2 kamarády a budu se jednou na ně moc těšit. Snad i oni na mě.

Mame-li dusi, jakoze verim, ze ano, tak ji urcite maji i nasi ctyrnozci. Jednou se s nimi zas setkame.

chápu moc dobře o čem to je.

+

Osm je málo, našemu bylo aspoň 17. Tyto odchody bolí dlouho, aspoň já to tak měl

Horste, mas pravdu, i kdyz se hrany casem ohladi, tak clovek vlastne nezapomene nikdy.

Míšo a pozdravuj tam pesáky s útulku - Mojmíra, Ludvíka, Lojzíka, Nessinku a Kendyho

A když už zde proběhla vzpomínka na Lindinu soutěž o nejpodmanivějších psích očích, tak jen doplním, že i třetí Eby, divá, šílená Ebuše, už má úžasný domov.

Ivko, diky za komentar a za dobrou zpravu o Eby