Úspěch Svobodných: mýty a útoky teprve začaly

Strana svobodných občanů poprvé překonala pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentního tělesa a je zřejmé, že tento výsledek je pro stranu samotnou, ale také pro českou pravici, zlomový. Mnozí, zejména tzv. nominálně pravicoví politici, se nyní oprávněně obávají jejího pokračujícího růstu a kritika ze všech stran teprve začíná sílit.  

Populárně, nikoliv populisticky vedená kampaň

Svobodní se nyní setkávají také s kritikou své voličsky srozumitelné kampaně, zaměřené na tzv. euronesmysly. Osobně tuto kampaň považuji za velmi povedenou a naprosto správně zacílenou. Byla bez pochyb hlavní příčinou úspěchu při těchto volbách. Naše strana v ní totiž konečně správně nakročila směrem k širší veřejnosti, aniž by současně musela jakkoliv ohýbat svůj program. A to bylo pro finální výsledek klíčové. Sama jednoduchost nebo lidovost si tak nemůže zasloužit nálepku populismu, neboť za billboardovými hesly či jinými stručnými proklamacemi se vždy skrýval (a stále skrývá) hlubší význam, který jsme voličům velmi poctivě prezentovali a objasňovali.

Protiofenzíva ODS ze strachu z vlastní marginalizace

V samotném závěru kampaně se lídr ODS pro eurovolby Jan Zahradil dopustil v televizní superdebatě zvláštního argumentačního faulu, řekněme spíše faux pas, které do značné miry jeho vlastní kampaň zpětně znevěrohodlilo a relativizovalo. Podle jeho slov pouze v protiútoku uvedl, že by lidé měli volit raději “originál a nikoliv kopii”, tedy prý ODS (Pozn: podrobněji se tomuto tématu budu věnovat v dalším článku a uvedu některé skutečnosti, které toto nesmyslné konstatování pana Zahradila uvedou na pravou míru).

Program pouze o kritice Evropské unie? 

Politolog Petr Just vystoupil těsně po volbách v pořadu ČT Události komentáře s poněkud zvláštním prohlášením, že program Svobodných je z devadesáti procent založen na kritice Evropské unie, což je důvodem ulehčení jejich situace pro evropské volby. Politolog Just se nemůže mýlit více. Pokud by program Svobodných alespoň letmo prostudoval, pochopil by, že vztah k EU je pro nás v podstatě až sekundárním tématem (ač pro praktickou politiku a životy občanů velmi podstatným), odvozeným od základních myšlenek svobody a nevměšování státu do našich životů. K Evropské unii Svobodní nepřistupují ani v nejmenším nacionalisticky či xenofobně, jak je tomu bohužel, více či méně, v případě některých euroskeptických stran v Evropě. Kritika aktuální podoby evropské integrace se u Svobodných opírá o omezování svobod a soukromí občanů, silný demokratický deficit eurounijních struktur, dirigsmus, přebujelý dotační socialismus atpod. V přímém přenosu tak Petr Just pouze zopakoval nepravdivé a jinak postupně mizící klišé o Svobodných jako o pouze protiunijním elementu.    

Jistě má však pravdu v tom, že zúročit získaný mandát i pro domácí politiku bude pro Svobodné ještě velký kus práce. Já však nepochybuji, že se to díky nynějšímu prolomení mediální bariéry a vstupu do povědomí širší voličské populace podaří. Navíc, naše strana slovy svého předsedy veřejně deklarovala, že “bruselské křeslo” není samo o sobě, ani politicky, naším cílem. Volební úspěch považujeme za počátek našeho nástupu na českou politickou mapu jako již pevně etablované pravicové liberální strany.