Řeknu Vám, to je tedy gól! Udělit tuto cenu instituci, která v současnosti bezkonkurenčně nejvíce přispívá k růstu nesnášenlivosti a napětí v Evropě, to chce hodně odvahy. Adolf Hitler na onom světě možná teď lituje, že se toho nedožil. On, jako velký evropský sjednotitel, by totiž také byl horkým kandidátem…
Řekl bych, že členové Nobelova výboru musí trpět již značnou senilitou. Jak jinak si lze vykládat tento absurdní krok. Evropská unie sice používá jiné zbraně, než tomu bylo v případě Třetí říše, výsledky a také motivy jsou nicméně zcela podobné: ovládnout, centralizovat, unifikovat, zglajchšaltovat, zavřít lidi do zlaté klece vlastní domnělé bezpečnosti... Není divu, že v evropském kotli roste tlak. Stále většímu množství z půl miliardy občanů Evropské unie již dochází trpělivost s tím, jaký socialismus, nesmyslné regulace a jiný dirigismus na ně dopadá. A to vše bohužel v absolutně obludném rozsahu.
Evropská unie jako instituce je na pokraji svého rozpadu či absolutní marginalizace. V této smrtelné křeči se snaží direktivně zachraňovat ekonomické problémy, které do značné míry sama způsobuje a neustále se diví, že „uhasit oheň větrákem“ prostě nelze. Evropská unie je a mnohem více ještě bude zodpovědná za desintegraci Evropy, doufejme že nikoliv krvavou. Rostoucí napětí totiž nejen že není schopna řešit, ona ho bezprostředně vyvolává. V tomto kontextu je udělení „prestižní“ ceny jen velkým výsměchem racionálnímu přístupu.
Není se ale čemu divit, vždyť tuto cenu Nobelův výbor znevážil již téměř před dvěma desítkami let (1993), když ocenění udělil největšímu teroristovi své doby Jásiru Arafatovi jen proto, že zanechal svých teroristických aktivit. Není co dodat, tradice absurdit jen pokračuje…
