Netrpím masochismem, proto také nesleduji hodinové výstupy opozičních poslanců zejména z SPD ve Sněmovně. Nemám na to čas, ani to na rozdíl od ostatních poslanců a novinářů, případně dalších zainteresovaných, dělat nemusím.
Jenom tu a tam si zjistím, jak se jednání posouvá. V čase ano, v projednávání potřebných věcí nikoliv, jak můžeme zjistit ze zpráv v médiích.
Jak všichni vědí, má se projednávat, ale neprojednává, novelizace pandemického zákona, proti kterému brojí současná opozice, a kterou dokonce spláchl i Senát, složený ze současné koaliční většiny, rozdílem jednoho hlasu. Je zřejmé, že zákon je poněkud kontroverzní. Nemohu se pouštět do právních rozborů, nejsem v tom školený, nicméně rozumím argumentaci předkladatelů zákona, že jde o pojistku do podzimu letošního roku pro případ, že covidová anabáze se opět přihlásí. Do té doby bude čas k tomu, aby byl připraven jiný zákon nebo jeho úprava o ochraně zdraví, který v současné situaci nevyhovuje. Takže žádné drama o hrozící totalitě, jak praví pan Okamura a spol., pouhé provizorium na nezbytnou dobu, než se stihnou jiné legislativní kroky. Tak tomu aspoň rozumím já. Tento zákon má být tedy jablkem sváru, z něhož se ovšem stává nesmiřitelný boj podobný svaté válce, v níž jde o konečné vítězství nad nepřítelem a jeho úplné zničení.
Staré přísloví praví, za vším hledej ženu. V tomto případě to neplatí ani náhodou. Už nějaký čas neplatí ani za všechno může Kalousek, a kupodivu ani Babiš se příliš neangažuje, pravděpodobně a bohudíky nemá čas chodit do práce. Takže dnešní heslo musíme upravit: Za vším, co se právě děje ve Sněmovně hledej Okamuru.
Kontroverzní zákon ovšem rozčílil také některé senátory, které navíc rozčílil ještě ministr zdravotnictví, který místo toho, aby nábožně poslouchal jejich pravdy, se věnoval karetní hře na mobilu, což bezprostředně oznámili veřejnosti, aby pak po poradě a zjištění, že ministr si jejich slova zapamatoval, se mu omluvili, protože se dohodli na tom, že se to vlastně nedělá. Nicméně denunciaci nelze vzít zpět.
Ale vraťme se k zákonu, o který ve Sněmovně tak nějak vlastně vůbec nejde, hledáme-li za vším Okamuru. Jde totiž jenom o funkci, kterou ten pán nedostal. Mluvíme-li o panu Okamurovi v této souvislosti, mluvíme jenom o funkci, z které mohl mít peníze. Takže musíme rčení opět opravit na: za vším hledej Okamurovu funkci, kterou nedostal. Nedostal ji proto, protože dělá naší zemi ostudu svými extremistickými postoji. Ač to slovně popírá, dnes ten extremismus dokazuje včerejším i dnešním tyjátrem ve Sněmovně, kterému říká obstrukce. Není to nic jiného než teror, pomocí něhož blokuje celou Sněmovnu svými ústy a dalšími hubami svých soudruhů. Terorizuje ostatní poslance a celý ansámbl hloupými žvásty, pomluvami, nadávkami, dezinformacemi, které chrlí nepřetržitě hodiny jak z kulometu.
Říká se, že demokracie je dialog. Okamura nás chce přesvědčit, že demokracie je jeho monolog. A to vše jako pomsta za to, že nemá funkci a hlavně peníze, které ta funkce poskytuje.
Nezbývá než konstatovat, že tento terorista, tlučhuba a vyděrač si zaslouží opovržení všech slušných lidí.
