Desetitisíce Pražanů včetně turistů se od časného rána shlukovaly, aby vyslechly projev amerického prezidenta. Tedy ti, kteří ovládají příslušný jazyk, ostatní spíše proto, aby nepropásli příležitost vidět, sáhnout si, zažít atmosféru davu. Zvolil jsem pohodlnější variantu u televize. Představa, že několik krušných hodin zůstanu trčet v neprůhledném lidském mraveništi, mému zraku se otevře pouze výhled na hejno hlav nebo široká záda nedovolující najít skulinu, mě nezlákala. I tak jsem mohl být svědkem perfektně odehrané show.
Úspěch takové podívané je zajištěn, jestliže si protagonista nakloní publikum. Jak jinak vůči malému národu trpícímu pocitem méněcennosti, zejména po velké ostudě, kterou utržilo právě nedávno. Trochu se zmínit o světlých okamžicích z historie chrabrého národa jistě zabere, pohladí. Řečník je skvělý, mluví spatra, věty plynou srozumitelně a jasně. Zasloužený aplaus, nadšení, optimismus.
Ale k věci: Jak je to s tou minulostí? Vznik státu v roce 1918, uznaný díky závazku, že vznikne republika po vzoru Švýcarska, v níž budou respektovány menšiny, závazek, že Slovensko bude autonomní. Nesplněno. V důsledku toho mizerný kredit u spojenců, kterým v osudové chvíli nestálo za to, aby malý národ podrželi. Již během války dobrovolný příslib vazalství vůči Stalinovi, podporovaný širokou veřejností, následně zrušení demokracie zákazem pravicových politických stran, nástup diktatury lůzy. Opravdu Západ bezdůvodně nechal tento národ na holičkách, jak nám chtěl namluvit pan prezident? Je oprávněná hrdost až na výjimky za rok 1989, kdy se zhroutil nefunkční systém sám, zatímco my jsme sledovali, jak se nejdřive hroutí u sousedů a až bylo zřejmé, že se opravdu hroutí, přidali jsme se?
Já bych na ta vlídná slova panu prezidentovi neskočil. Dnes, kdy nám USA nabídly podílet se na obranném systému vůči raketám z oblasti Blízkého východu, údajně 70 % společnosti se toho děsí. Strana, která své kroky řídí náladami společnosti, se dere nevybíravým způsobem k moci. Odmítnutí této nabídky bude znamenat skutečnost, že radar u nás nebude a s největší pravděpodobností proti těm střelám ani chráněni nebudeme. Pan prezident sice pronesl, že v budoucnu se již nemůže stát, že by nás USA nechaly nepříteli napospas, ale jak, když o to nestojíme?
Slyšeli jsme, že svět bude bez jaderných zbraní, i jak toho dosáhnout. Bylo by krásné slyšet utopie, kdyby nebyly utopiemi. Slyšeli jsme, že Rusko musí být náš partner, myšleno nás všech, kteří jsme nyní spojenci. Neumím si představit partnera, který chce mít nade mnou vládu.
Slyšeli jsme, že studená válka je již minulostí. Bylo by bláhové si myslet, že pan prezident o její přítomnosti neví. Má však svou strategii, jak tu válku zamaskovat. Jak se osvědčí, lze jenom hádat. Už před ním se o něco podobného pokoušeli jeho předchůdci.
Poslední úsměvy, letadlo vzlétlo, bylo to krásné. Show must go on.
