Množí se hlasy nabádající politiky některých stran, které získaly určitou do jisté míry zajímavou pozici v budoucím nově ustaveném parlamentu, aby začali uvažovat "státotvorně" a začali s vítězným hnutím A. Babiše
uplácávat novou vládu. Zatím se k tomu bohudík nikdo nemá, je ovšem otázkou času, zda a kdy někdo podlehne vábení na udičce nabídnutých funkcí, případně příslibu na podílu moci.
Nabádající rozumbradové argumentují mimo zmíněnou státotvornost také poukazem na skutečnost demokratických voleb, které u nás regulérně proběhly, na samozřejmost uznání jejich výsledků, ať se komu líbí či nelíbí, na nutnost, aby vznikla vláda, bez níž by byla republika jako bez hlavy.
Bohužel jsme v situaci, kdy výsledná volba má několik těžko přijatelných aspektů. Pomineme, že republika bez hlavy nebo s hlavou vyrobenou z náhrady ve tvaru prázdné koblihy bez marmelády, se zdá být poněkud lhostejné,
Důležité je mít na paměti, kdo vyhrál: A tím je Babiš. Nelze totiž vynechat seznam všech faktů, které zpochybňují jeho způsobilost k vykonávání jedné z nejvyšších státních funkcí: estébák, komunista, nejasný původ jeho bohatství, podezřelý a obviněný z dotačního i jiných podvodů, z nichž do jednoho zatáhl i svoji rodinu, jeho nevídaný a enormní střet zájmů, hulvát, urážející a obviňující každého, kdo s ním nesouhlasí, bývalý ministr financí, jehož majetek se během jeho funkčního období zvětšil téměř na dvojnásobek, a především ten, který se netají svou snahou deformovat parlamentní demokracii pod heslem řídit stát jako firmu. Ten seznam je mnohem delší.
S člověkem, který neuznává žádná pravidla a usiluje o naši svobodu, nelze uzavírat žádnou dohodu o spolupráci, má-li převahu, kterou za všech okolností zneužije ve svůj osobní prospěch. I bez té mocenské převahy to není radno, jak dnes už mnozí, kteří se o to pokusili, vědí.
Je velký omyl mluvit o státotvornosti uzavřením paktu byť s vítězem demokratických voleb, jehož podstata je dokonale protikladná. Uznat výsledky demokratických voleb je nutné, ovšem legitimizovat vládu člověka s tolika škraloupy nelze nazvat jiným slovem než kolaborace, v tom nejhanlivějšímu smyslu toho slova.
Naopak, je velmi důležité, aby demokratické strany, k nimž nelze počítat komunisty či Okamurovce, vytvořily silný opoziční blok vůči nebezpečí, které představuje manipulátor, jehož krysí píseň nás může zavést pouze do neštěstí.
