Zopakujeme-li si střízlivě a věcně události, které se odehrály pod taktovkou pánů Šlachty, Ištvána a neznámého soudce, můžeme dospět k závěru, co vlastně tato aktivita způsobila.
Zhruba před měsícem jsme se z médií dozvěděli o rozsáhlé policejní akci útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kdy bylo zatčeno osm lidí, na sedm z nich byla uvalena vazba. Jména jsou dobře známá - nejznámější z nich, Jana Nagyová a tři bývalí poslanci za ODS. Akce zahrnula mimo zmíněné zatýkání také domovní prohlídky či prohlídky jejich firemních kanceláří tzv. kmotrů, tedy podnikatelů, o nichž je běžně informováno jako o příslušnících podnikatelské mafie s blízkými kontakty na vysoké politické činitele. Zároveň bylo v jedné bance objeveno zlato, co se třpytí a balík peněz, k nimž se nikdo nepřihlásil. Očekávání veřejnosti bylo značné. Konečně dojde k nějakému rozpletení kauz, kterými je rozhořčena, konečně je šance, že nastane počátek konce rozkrádání veřejných finančních prostředků a potrestání pachatelů.
Po zhruba měsíci usilovné práce policie, státních zástupců a soudů se dostavily výsledky monstrakce, které se údajně zúčastnily 4 stovky policistů. Je držena ve vazbě nejbližší spolupracovnice bývalého předsedy vlády P. Nečase za úkolování špiček vojenské rozvědky za účelem sledování manželky bývalého premiéra. Po zhruba měsíčním vazebním stíháním tří bývalých poslanců za ODS byl státní zástupce nucen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu tyto propustit s tím, že bylo konstatováno, že justice se dopustila nezákonného zásahu výkonné moci do moci zákonodárné. V důsledku onoho nezákonného zásahu moci výkonné do moci zákonodárné odstoupil premiér, tím padla celá vláda. V důsledku stejného nezákonného zásahu využil prezident situace řka, že ústavní zvyklosti jsou idiotské a přes odpor všech parlamentních stran jmenoval premiérem svého kamaráda. Jeho kamarád během týdne sehnal partu schopných a ochotných se usadit v křeslech, která jim nenáleží z principů, které odporují parlamentní demokracii. Počínáním prezidenta a zároveň také neschopností parlamentních stran sjednotit se proti zvůli prezidenta je ohrožena parlamentní demokracie, v důsledku jednoho nezákonného zásahu moci výkonné vůči moci zákonodárné.
Suma sumárum, úplné fiasko ohledně zamýšleného cíle justičních orgánů, zároveň politický rozvrat státu. To je práce právního fanatismu odpovědných (doufám) aktérů této tragikomedie, aspirujících na titul užitečných idiotů.
Bohužel, ani takové fiasko fanatikům nestačí, aby si uvědomili, co způsobili. Teď bude jejich svatým cílem dostat ty tři bývalé poslance za mříže. Musí totiž bdít nad morálkou politiků. Nezbývá než doufat, že bude odměněna jejich horlivost nějakým místečkem v závětří, kde by mohli snít o svých skutcích pro záchranu lidstva, nikoliv však o něčem rozhodovat.
