Politická korektnost je normální, lidská slušnost

Slušnému chování nás učí v raném dětství rodiče. Zejména maminka. A naše chování v dospělosti je hlavně výsledkem jejich práce.  

Buď byla dobrá nebo špatná. Jsou to rodiče, kteří nás od malička učí, že nemáme ostatní lidi kolem nás hrubě urážet. Učí nás, že nemáme chlapečkovi říkat, že je tlustý, i když je to pravda. Protože je to neslušné, chlapečka i jeho rodiče to může urazit a dotyčný za to třeba ani nemůže, protože může být nemocný. To, že člověk by měl mít ohledy na city ostatních členů společnosti je něco co by se měl člověk naučit už v dětském věku. V dospělosti už se to moc dohnat nedá. Starého psa novým kouskům nenaučíš. A tam, kde selhala rodičovská výchova už to škola většinou nedožene.
Tomuto normálnímu, slušnému, lidskému chování k druhým se někdy také říká politická korektnost. To, že Romům neříkáme cikáni, že Afroameričanům neříkáme černoši či dokonce negři, že muslimům neříkáme teroristé, že Francouzům neříkáme žabožrouti a že Čechům neříkáme zloději, by mělo být základní výbavou nejen každého politika, ale každého slušného člověka. Urážet ostatní lidi je zkrátka nevhodné. A nemá se to. Pokud to dotyčnému neřekla maminka, když byl malý je třeba to připomínat i teď. Pokud na to dotyčný za ty léta zapomněl je třeba mu osvěžit paměť.
Bohužel žijeme v době zmatení jazyků a zmatení pojmů. Vulgarita, hrubé, sprosté, buranské, tedy krajně neslušné chování je některými nazýváno politicky nekorektním chováním, otevřeností či dokonce upřímností. O buranech potom někteří tvrdí, že nejsou sprostí, ale pouze nazývají věci pravými jmény. A kvůli tomuto zmatení pojmů se v této zemi mohl stát přímo zvoleným  prezidentem jistý Miloš Zeman. Nevím jestli se při některých výrazech svého syna, paní Zemanová neobrací v hrobě. Myslím, ale že tato dáma dělala co mohla. Současné chování jejího syna je spíše výsledkem ztráty paměti a soudnosti. Patrně způsobené věkem.
Buďme proto raději slušní, zdvořilí, taktní a ohleduplní k ostatním. Zdvořilostí člověk nic neztrácí, snad jen místo k sezení, jak pravil klasik. Politická korektnost je zkrátka slušnost a zdvořilost. Je to úcta a respekt k jiným, k jejich právům, citům a názorům. Politická nekorektnost je hrubost, nezdvořilost a bezohlednost. Vždyť politicky korektní je pozdravit neoblíbeného člověka tradičním pozdravem, dobrý den, než zvolit politicky nekorektní, byť možná upřímné a otevřené, chcípni darebáku. Jistě každý slušný člověk cítí ten podstatný rozdíl.