Dnes by měl narozeniny pan Jiří Havel

Ale už svých 59 let neoslaví. Zemřel ve Vídni před více než čtyřmi lety. Docent, Inženýr Jiří Havel, kandidát věd byl český ekonom, politik, pedagog, ale hlavně skvělý a moudrý člověk. 

Vystudoval ekonomii. Ale rozhodně to nebyl suchopárný ekonom. Moc dobře chápal, že ekonomie je především společenská věda. A že pravidla, kterými se ekonomie řídí mají dalekosáhlý přesah do ostatních oblastí života společnosti. Možná i proto, také v roce 1991 po devítiletém působení na VŠE v Praze ve funkci odborného asistenta, přešel do Institutu ekonomických studií na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Působil na katedře financí a zde také v roce 1997 získal titul docenta.  

V 80.letech byl členem KSČ. Jeho levicové názory se nijak nezměnily ani v 90.letech. Působil v řadě odborných komisí ČSSD, v dozorčích orgánech několika státních firem, působil jako místopředseda a předseda výkonného výboru fondu národního majetku. Od roku 1997 byl členem ČSSD. Pracoval na ministerstvu financí v době Zemanovy vlády, podílel se na privatizaci státních bank. V roce 2006 působil několik měsíců jako místopředseda pro ekonomiku ve vládě Jiřího Paroubka. Neúspěšně kandidoval v roce 2006 do senátu. Podílel se na ekonomickém programu strany. V roce 2009 byl lídrem kandidátky ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu. Účastnil se kampaně a dovedl stranu k nejlepšímu výsledku v historii strany. V evropském parlamentu působil až do své předčasné smrti v červenci 2012. 

Hodně tady chybí. Byl typem člověka, který dokázal spojovat lidi různých názorů a přesvědčení. Pomáhal mu jeho báječný smysl pro humor, schopnost sebeironie, úžasný nadhled, pokora, ale také jeho moudrost, vzdělání a pedagogické nadání. Po smrti své ženy sám vychovával své tři syny. To byla jeho pedagogická vysoká škola. Byl laskavý, vtipný a vzdělaný. Jeho přednášky prý oslovovaly i studenty pravicové politické orientace. Nevím. Sám jsem se s ním nikdy osobně nesetkal. Moc se mi líbily texty v jeho blogu na serveru Aktuálně.cz. Rád čtu výběr jeho textů, který vyšel pod názvem Ekonomie po lžičkách. Znal jsem jej z jeho facebookového profilu. Byl to nesmírně kultivovaný člověk. Poznal jsem jej jako milovníka francouzské kultury, šansonu a francouzštiny. Měl rád vážnou hudbu i balet. Byl ctitelem ruského klavírního virtuóza Grigorije Sokolova.  

Tato, dle jeho vlastních slov, černá ovce z rodiny Havlů měl zvláštní nadání. Dokázal se povznést nad malicherné věci, pochopit podstatu problémů a měl mimořádné komunikační schopnosti. To měl společné se svým vzdáleným bratrancem Václavem Havlem. Zřejmě rodinný povahový rys. Uměl spojovat lidi různých názorů a představ. Takový člověk v současné české a obecně evropské politice zoufale schází. Pro někoho zůstane tím komunistou, který se ve svých skriptech z 80.let pochvalně zmiňuje o hospodářské politice Stalina. Tento hřích a úlitbu totalitní moci, svým pozdějším působením z mého pohledu odčinil. Já si jej budu pamatovat jako člověka, který v předvolební kampani v roce 2009 poklekl před jednoho ze studentských"vajíčkových demokratů", který se chystal na svou povinnou dvouminutovku nenávisti a nabídl mu růži. Za toto vtipné a pokorné gesto smíření se mu dostalo značné kritiky z řad členů vlastní strany. Nicméně není mnoho politiků, kteří by něčeho podobného byli dnes schopni. Odešel předčasně. Moc tady scházíte, pane Jiří!