Vánoční trhy v Nesevlkách

Jakkoliv úspěšné jsou Nesevlky v prakticky všech oblastech lidského působení, v oblasti turistického ruchu je naše obec stále nedotčená. Prvního a zároveň posledního turistu v našem katastru zpozoroval před pěti lety hajný Pitule dalekohledem, když na posedu číhal na kance.

Vedení obce, konkrétně starosta Nývlt, se rozhodlo proti této nelichotivé situaci zakročit. K útoku na pozornost a peněženky české turistické veřejnosti si vybral adventní čas a pořádání prvních tradičních nesevlckých vánočních trhů. Pro tuto příležitost si dokonce na kraji domluvil jednorázovou dotaci, mediální podporu a bylo mu přislíbeno, že zahájení trhů se zúčastní i parlamentní delegace složená z poslanců a senátorů regionu.

Následovala schůze organizačního výboru vánočních trhů a široké veřejnosti v sále hostince U Šeborů. Myšlenka tradičních vánočních trhů nám přišla jako ne úplně šťastná, vzhledem k tomu, že jediná vánoční tradice, kterou v Nesevlkách máme je tzv. tekutý stromeček. Tato historická tradice spočívá v tom, že na Štědrý den v poledne se s Lopuchem, Pulpitem a Čurdou sejdeme na návsi a vypijeme láhev borovičky. Prázdná láhev je následně ozdobena chvojím a zapálenou svíčkou a vystavena na parapetu hostince. Schůze probíhala zhruba tak hladce a plynule, jako když prase běží na chůdách. Námitka stíhala námitku, po hodině padla i první facka. Navzdory tomu všemu se podařilo dát dohromady rámec trhů včetně většiny atrakcí. Hlavní tíhu kulturních tradic měl nést pěvecký sbor mladších žáků naší základní školy.

V den zahájení trhů byl starosta Nývlt tak napjatý, že kdybyste na něj uvázali provázek, mohli byste mu říkat luk a střílet z něj šípy. Oficiální zahájení bylo naplánováno na pátou hodinu, parlamentní delegace i televizní štáb měly přijet už o půl. Už od čtyř však starosta zběsile pobíhal mezi stánky na návsi, rozhazoval rukama a mezi jednotlivými záchvaty katatonie vykřikoval mantru: „Kde jsou, kde jen, kurva, jsou?“ A nebylo divu. Mediální a ostatní podpora z kraje se projevila a na návsi bylo podle pamětníků dokonce víc lidí, než když u nás v osmašedesátém tábořil prapor sovětských výsadkářů.

Starosta byl tak nervózní, že se zařekl, že do příjezdu delegace se nedotkne alkoholu, a proto se také odmítl zúčastnit naší soutěže v lezení na borovičku. Tato spočívala v tom, že návštěvník zaplatí sto korun startovné a obdrží dvoudecku borovičky a v případě, že ji vyexuje dříve než Pulpit, obdrží jako výhru rovnou tisícikorunu. Nemohli jsme prohrát, Pulpit a jeho geny drsných slovenských horalů v kombinaci s játry kapacity čističky odpadních vod nás naplňovaly sladkou jistotou.

Televizní štáb dorazil načas, ne tak parlamentní delegace. O půl sedmé to starosta už nevydržel a dal pokyn k zahájení trhů. Dětský sbor spustil „Ježíšku, panáčku“ bohužel však jen z poloviny, druhá půlka dětí zároveň začala notovat „Narodil se Kristus pán.“ Stalo se tak z toho důvodu, že tělocvikář Jouza, který zaskakoval za náhle ochořelou učitelku hudební výchovy Pýchovou, si nedal stejné předsevzetí jako starosta a už v pět hodin měl za sebou třetí neúspěšný pokus o zdolání naší borovičky a správné rozdání partů, stejně jako chůze vzpřímená, bylo nad jeho síly. Starosta si vyrval další chomáč vlasů a jeden z členů pobaveného televizního štábu ke kolegovi poznamenal: „Dobrej remix, co?“

Zároveň s hudebním vystoupením oficiálně otevřely i stánky s tradičními řemesly. Velké nadšení způsobilo žonglérské vystoupení včelaře Látra, nadšení však ustoupilo, když se ukázalo, že se Látro jen snažil posbírat kelímky od medoviny, ale jeho tradiční dřeváky v kombinaci s tradičním náledím mu to značně komplikovaly. Velké pozdvižení taktéž způsobil stánek důchodkyně Ježové, která se rozhodla reprezentovat řemeslo nejtradičnější a zavzpomínala na doby, kdy po večerech dělala společnost důstojníkům z 22. tankové divize Waffen SS, která tehdy sídlila v Chlumci. Je pravdou, že dáma v letech oblečená jen do krajkoví ze čtyřicátých let  sice přilákala spoustu zvědavců, ale platícího zákazníka neměla ani jednoho. U koho se však dveře netrhly, byl stánek s domácími BIO bramboráky staré vdovy Holcové. Kromě oleje pocházely všechny ingredience z její zahrádky, či od jejích slepic a z umaštěných úsměvů jejích zákazníků odkapávala spokojenost. Starosta neodolal a na zklidnění nervů si také jednu placku dopřál. Bohužel se o dost později ukázalo, že bramboráky BIO nebyly. Marihuana, kterou si u Holcové na zahrádce pěstoval její vnuk, a kterou téměř nevidomá Holcová zaměnila za majoránku, byla totiž uměle dohnojovaná. A zatraceně silná.

O půl osmé dorazila parlamentní delegace a zastihla návštěvnictvo trhů v značně rozvrácené náladě. Ti, kteří si dali bramborák, okupovali stánky se sladkostmi, nebo se za neustálého pohihňávání bavili pohledem na barevné žárovičky na vánočním stromku. Neúspěšní lezci na borovičku se povalovali po okolí a zvraceli. Starosta, který měl delegaci vítat, právě seděl na lavečce a máčel si perníčky v kremžské hořčici a všem okolo nabízel. Pánům poslancům a senátorům to ale vůbec nepřišlo zvláštní, nejspíše proto, že byli toho dne zahajovat už dvoje trhy a k nám dorazili značně ovínění. Kdo však byl dostatečně střízliv, aby zaznamenal, v jaké fiasko se naše trhy zvrhly, byl hejtman a televizní štáb. Hejtman projevil překvapivou blahosklonnost a štědrost, když nám na náš dotaz, zda můžeme s podporou a dotacemi počítat i napřesrok, odpověděl: „To určitě!“ Televize tak vstřícná nebyla. Je sice pravda, že jsme dosáhli zviditelnění obce v rámce celé republiky a že původně dvouminutová reportáž se změnila na půlhodinový dokument, bohužel, v úplně jiném kontextu a jiné rubrice, než jsme si představovali.

Největší katastrofa letošních vánočních trhů však byla ta, že náš stánek se soutěží v pití borovičky objevili účastníci parlamentní delegace a zúčastnili se soutěžení s grácií a ohleduplností Vizigótů plenících Řím. Jejich hrdla, trénovaná dlouhými dny strávenými v parlamentním bufetu, nás připravila o rovné čtyři tisíce korun. Tato ztráta, spolu s osmi hospitalizovanými pro intoxikaci návykovými látkami, jednou prochlazenou osmdesátiletou kurtizánou a včelařem s vyvrknutým kotníkem tak byly smutnou statistikou letošních vánočních trhů v Nesevlkách. Snad se za rok zadaří lépe.

Šťastné a veselé všem!