Jak se stát hajzlem – life-kouč: 5. Komunikace

Jen těžko byste našli věc tak přeceňovanou, jako je komunikace. Koučové, tutoři, školitelé, mentoři, angažovaní manažeři a ostatní prodavači teplé vody se nás snaží přesvědčit, že správně komunikované hovno voní jako růže.

Je váš nadřízený debil? Ale kdeže, jen musíte zapracovat na vzájemné komunikaci. Donáší na vás kolegové? Kdepak, jen zkrátili komunikační řetězec. Komunikací se zaklíná kdekdo a nejjasněji to jde pozorovat na školeních o komunikaci, kde se pravděpodobně dozvíte, že alpské vrásnění by bez správné komunikace ani neproběhlo a že Bůh by stvořil svět za tři dny, kdyby komunikoval prostřednictvím powerpointové prezentace.  Jakkoliv jsou tyto názory a myšlenky opovrženíhodné a pod úrovní každého hajzla, nemůžeme, bohužel, komunikaci opomíjet, ani ji zavrhnout. Je totiž jediným nástrojem, jak dát světu najevo vaše vlastní hajzlovství.

Komunikace je tedy přeceňovaná, ale taky důležitá. Ovšem jen za splnění dvou předpokladů: a) že komunikaci provozujete vy a/nebo b) že se týká vás. Pokud není ani jeden z předpokladů splněn, nejedná se o komunikaci, ale jen o plýtvání vzduchem a časem.

Lidé mají tendenci komunikovat mezi sebou o zcela bezvýznamných tématech a informacích, do této skupiny patří vše, co se netýká přímo vás a vašich úspěchů či kladných vlastností. Povinností a osobním závazkem každého správného hajzla, je lidi napravovat a ukázat jim správnou cestu k té správné komunikaci. Nebojte se proto vpadnout do jakéhokoliv rozhovoru se svým patnáctiminutovým příspěvkem o tom, co jste měli dnes k snídani, jak se vám podařilo napoprvé zapojit uesbéčko do portu, nebo o vašem oblíbeném způsobu přípravy brambor – beztak se předtím bavili o něčem zcela nedůležitém a nezajímavém, jako je politika, děti, nebo počasí.  Kdykoliv takto napravujete komunikaci, tvařte se, jakoby předtím bylo ticho, nebo odzbrojte tyto pomýlené ubožáky zahájením ve stylu „když už na to přišla řeč...“ a pokračujte o sobě.

Dalším důležitým podtématem komunikace je naslouchání. Ano, velmi, velmi důležité – vyhýbejte se mu, jak jen to jde! Není snad na světě zbytečnější věci, než naslouchání ostatním lidem, kteří se místo o vás baví o svých malicherných problémcích, touhách a radostech. Je tolik zábavnějších a důležitějších věcí, které můžete dělat místo naslouchání – hrát si na smartphonu, prohlížet si facebook, přemýšlet o tom, jak jste skvělí a lepší než ostatní. Nemějte obavy a těmto věcem se věnujte nepokrytě a probíhající rozhovor okatě ignorujte, ostatně oni si začali, když se rozhodli nebavit se o vás. Jsou, bohužel, i situace, kdy aspoň musíte vypadat, že nasloucháte – např. rande se slečnou, u které byste mohli skórovat. V těchto případech se musíte vyhnout okaté ignoraci a nasadit „úsporný mód.“ To znamená, že se v duchu věnujete přemýšlení o sobě a svých úspěších a kladech, ale zároveň průběžně a nahodile přikyvujete a prokládáte to občasným „mhm“, „určitě“, „taky si myslím“ a podobně. V obou případech ale po době ne delší než pět minut musíte opět převzít komunikační otěže a začít mluvit o sobě.

Jsem si plně vědom toho, že to, co jsem výše napsal, může pro začínajícího hajzla znít náročně, možná až nemožně. Ale nebojte se, žádný učený z nebe nespadl a bez cvičení není hajzla, takže vás v tom nenechám. Netroufáte-li si na uplatnění těchto postupů hned zostra na pracovišti, ve škole a vůbec na lidech, co vás znají, zkuste si to na tréninkových cílech. Ideální jsou na to podomní prodavači, jehovisti, pracovníci telemarketingu a ostatní podobné nižší formy života.  Díky tomu, že nedobře se vyvíjející komunikaci můžete okamžitě ukončit zabouchnutím dveří, nebo položením telefonu, jsou tito lidé ideální pro vaše cvičení hajzlovských komunikačních dovedností. Jakmile dokážete úspěšně stočit rozhovor od bible a Ježíše či finančního produktu na vaši oblíbenou barvu ponožek a v této linii komunikaci i udržovat, máte vyhráno a nemusíte se bát komunikace v reálu.

Takže s chutí do toho, milí hajzlové!