Kohnovi jdou špatně obchody, blíží se bankrot. Celé večery klečí v synagoze a ptá se Boha: "Proč mi to děláš? Proč zrovna mě?". Ale žádná odpověď.
Týden nato mu syn uteče k cirkusu a dcera se spustí s dragounem, ještě k tomu s křesťanem. Zase se Kohn modlí a zase se ptá: "Proč já? Proč ausgerechnet já?"
Týden nato Kohnovi zemře žena. "Proč?!". O týden později Kohn vyhoří, věřitelé se přihlásí o všechny směnky a banka mu zamítne úvěr. Zoufalý Kohn jde zase do synagogy, ale ještě na schodech upadne a natřikrát si zlomí nohu. "Proč?! Proč mi to děláš?", leží zoufalý Kohn v bolestech na zemi a vzpíná ruce k nebi.
Konečně se Bohu Kohna zželelo a odpoví mu: "Já ti ani nevim, Kohn. Prostě mě poslední dobou nějak sereš..."
Docela si dovedu představit že tak nějak si teď připadá předseda Paroubek. Poslední rok se začíná hroutit všechno co si budoval. Kromě hrstky skalních přívrženců ho nikdo už nebere vážně, a pokud ano tak jako lháře. To je pro předního politika který se chce stát premiérem celkem smutná bilance.
Cítí že naděje na vítězství začínají mizet, ale nemůže si dovolit odejít. Ne teď, když ještě potřebuje ututlat aspoň své největší prohřešky z minulostim, a umlčet několik nepohodlných lidí. K tomu se ovšem musí stát premiérem, nebo aspoň dosadit své věrné na několik klíčových pozic. Zcela chápu že ho v této situaci začíná ovládat zoufalství které se mění v zuřivost a zlobu. Tak se ze směšných lidiček stává nebezpečná škodná.
Pan předseda se právě nachází někde uprostřed svého běsnícího období. Kdo se domnívá že ukončení mediálního bojkotu znamená že vychladl, šeredně se mýlí. Bojkot musel ukončit protože zjistil že jeho názory vlastně nikoho nezajímají. Ostatně vzpomeňte si na jeho uraženě dětinská prohlášení z minulosti která činil pokaždé když ho některé z médií nepožádalo o komentář. Zjištění že informační embargo se minulo účinkem muselo být pro pana předsedu nepředstavitelná rána, a jen přililo oleje do ohně.
Jedno je víceméně jisté. Jakmile dosedne na pomyslný trůn vítěze voleb, začne se všem těm ošklivým lidem, kteří mu (podle jeho mínění) ubližovali, mstít. Doufám že přitom nezapomene sám na sebe, protože sám sobě je největším nepřítelem.
