Kdo by tak měl být předsedou ČSSD? Chci Davida Ratha.

Ne, nezblánil jsem se. Jen jsem rozjel složitou úvahu, jak oddělit slušnou levici od té hrubiánské, vyznávající silně provokativní styl tohoto "levného vydání Mussoliniho pro Středočeský kraj" (autorem označení je K. Schwarzenberg).

Stal-li by se David Rath skutečně předsedou české sociální demokracie, následky by byly celkem předvídatelné. Přišel by znatelný odliv slušných levicových voličů od ČSSD a souběžně i odliv těch slušnějších politiků z této partaje. Ti by posléze pravděpodobně založili novou stranu, která by brzy zabrala majoritní postavení na levé straně politického spektra, zatímco Rathova ČSSD by záhy zmizela na politickém smetišti, stejně jako například Sládkovi republikáni.

A teď zpět do reality. Je mi jasné, že tato úvaha je příliš divoká. Navíc jeden nikdy neví, kdy se nějakému mocichtivému arogantnímu jedinci podaří strhnout lidské masy (historie nás důrazně varuje). Můj plán až příliš počítá s touhou českých voličů po slušné politické reprezentaci schopné racionální diskuse a spolupráce namísto programového nesouhlasu se vším a za každou cenu. Navíc David Rath svou kandidaturu, možná trochu vypočítavě, prozatím vyloučil.

Zatím jsem neměl příliš jasno, který z kandidátů na předsedu sociálních demokratů je pro člověka mé politcké orientace vlastně přijatelnější. Nám pravicově uvažujícím občanům a voličům pochopitelně není názorově blízký ani jeden. Ale který z nich je lidsky sympatičtější?

Paradoxně se to u mě celé láme právě na osobě Davida Ratha. Zatímco Bohuslav Sobotka vychutnává podporu středočeského hejtmana a bez okolků tuto problematickou personu české politiky jmenoval do své stínové vlády, Michal Hašek se proti Rathově stylu ostře vymezil. V duchu hesla "nepřítel mého nepřítele je můj přítel" tak hned vnímám hejtmana Haška v o něco lepším světle.

Bohuslav Sobotka se navíc už v roce 2003 proslavil svým výstižným prohlášením o předvolebních slibech sociální demokracie, které nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce. De facto přiznal voličům, že naslibované hory doly a modré z nebe nedostanou a že si to mohli přece předem spočítat. Tehdy to samozřejmě nebyla chyba jen pana Sobotky. Kdyby se on, jako přední ekonomický expert strany po tomto faux pas chytil za hlavu a usiloval o změnu, mohlo být vše jinak. Ale vzhledem k tomu, že by se tento jeho výrok mohl od té doby dolepovat na valnou většinu oranžových předvolebních billboardů, Sobotkova ekonomická kompetence utrpěla další podstatný šrám.

Ale ani Michala Haška si nemaluji na růžovo. Není to rozhodně žádný andílek a určitě ne spasitel české levice. Nicméně při současném výběru to možná nakonec bude přeci jen nejlepší volba.

Můj předchozí blog: Pane Paroubku, prosím vás, už mlčte